Univerzita Anioto

Tak je to tady..další cvokárna ..další škola na kterou musím jít.Séf mi zaplatil školu a donutil mě na ní jít a takhle to je už dva roky. .dobře tak rok a půl.Ale beru to pozitivně můžu si to tam zase podmanit si školu.Zase být král flákač aby se ho nikdo nepokusil jen urazit .Byl jsem v ředitelně a vyslechl jsme si vše co budu potřebovat vědět...podle něj ..Nic z toho jsem stejně pomalu neposlouchal jen to kam mám jít a tak.Ukazal mi skříňku která bude moje a pak jsme se vydali do třídy kde se už vyučovalo.Ředitel zaklepal a pak vešel všichni si stoupli a pozdravili .,,Pane profesore vědu vám nového žáka prosím ujměte se ho" řekl mu a já vešel dovnitř ruce v kapsách s pohledem.." nic mě nezajímá"  učitel byl menči než já a nad tím jsem se uchechtl.A čekal co z něj vyjde za keci.

Nový školní den, výborně, zase přišla moje doba jít do práce. Tokyo osvicovalo ranní slunce a já se pousmál. Otevřel jsem svůj kabinet s výhledem na venkovní volejbalové hřiště. Jo, dneska po vyučování, byl jsem dozorčí učitel volejbalového dobrovolného klubu, byli jsme jedna z hodně malá univerzit co měla kluby. Odložil jsem svoji tašku, vzal si materiály a jednu tašku co jsem tam měl. Všichni už tam byli a teď poslušně vstali. "Sednout." Řekl jsem a vytáhl učebnici a začal jí listovat. Obrátil jsem se k tabuli. Začal jsem čmárat na ní znaky a vysvětlovat dokud se neotevřeli dveře. Pohlédl jsem na nového žáka. Dobře takže nováček. Koukl jsem se na ředitele. "Děkuji vám, ty. Pojď sem a řekni mi jak se jmenuješ a sedni si..." koukl jsem se po třídě. Ukázal jsem na lavici u zdi u dveří.  Třetí. "Támhle."

Koukl jsem se na učitele ..okej jméno je v pohodě ke sedět ve předu nebudu...rozhlednu se..okej v zadu u okna jop to je moje místo..místo pro krále!! ,,Tomoharu." Řekl jsem jednoduše a místo do třetí lavice si du sednout do zadu.Sedl jsem si tam.Koukl jsem se z okna..nehodlám nikoho poslouchat a už vůbec ne někoho jako je učitel .Opru se a začnu se houpat na židli.

Sledoval jsem ho a vytřeštil oči. Zhluboka jsem dýchal a pomalu se uklidnil. Tohle... je ale drzý spratek. Jakoby ten jeden co ho máme ve třídě nestačil. "Řekl jsem ať si sedneš tam" ukázal jsem na místo kam si měl sednout. A v tu chvíli zazvonilo. Ředitel už byl pryč. Povzdechl jsem si. "Do příští hodiny máte domácí úkol, učebnice strana třicet dva.." Řekl jsem a pak si vzal věci a konečně mohl opustit tuhle třídu. Vydal jsem se do svého kabinetu. Tak jsem hodil svoje učební pomůcky na stůl. Sedl jsem si. Takovej grázl. Malej pitomec. Sundal jsem si brýle a prohrábl si zoufale vlasy. Pak ještě pár dalších hodin a já se odebral do tělocvičny volejbalového klubu. Byl čas na přijmutí nových členů. Pochyboval jsem že se někdo najde.

Toho učitelé jsem úplně ignoroval.a ten úkol? Nehodlám ho dělat.Zivl jsem si.Byla to nuda..o přestávkách jsem se představil pár klukům těm malím jak ja jim říkám..malím ovečkám.Ty mě budou poslouchat stačí zatáhl za pár nitek.Po několika hodinách...jsme konečně skončili vstal jsem a skoro jako první opustím třídu.Zastavil jen se u nástěnky kde bylo napsáno že přijímají hráče do volejbalového klubu ..,,hmm.zajimave" řekl jsem a přečtu si to celé.Uchechtl jsem se. Ten učitel je snad všude .Okej Skusim to nic nezkazím a k tomu jsem jeden z těch větších lidí takže proč ne ..vydal jsem se k tělocvičně kde jsem se střetl s pohledem učitele ,,Volejbaloví klub..Hmm tak kde se mám přihlásit?" Ušklíbla jsem se.Telocvik a tak jsem měl rád a tak bych tohle vijmecne ani nekazil 

Mluvil jsem s trenérem který byl opravdu o dost starší jak já. Usmál jsem se na něj. A pak tam přišel ten kluk. Bože to se nikdy nepřihlásil do žádného klubu? Já byl ve volejbalovém od základky. "Kapitán je támhle tak za ním." Řekl jsem a ukázal na vyššího třeťáka. Ten se koukl na Tomoharu a došel k němu. "Jsi vysoký." Uchechtl se. "Moje jméno je Dai Amatsuda. Jak se jmenuješ ty? A jakou pozici hraješ?" Usmál se na něj. Jako kapitán to vědět musel. Já se mezitím obrátil zpátky k trenérovi a dál se s ním bavil. Pohlédl jsem na Tomoharu, co by mohl být se svou výškou? Mohl by si dovolit mnoho pozic.

Poslal mě za kapitánem což byl vysokého kluk nejspíš Třeťák ...Hmm..byl vyšší než já ...,,Sem Tomoharu Murasaki a hrál jsem vždy pozici nahrávače" hrál jsem volejbal už několikrát na školách a tahle pozice mi šla a bavila mě tak proč to měnit.Protahl jsem se.aspon nějaká zábava bude na tyhle škole možná pak ještě terorizování školy ale to si nechám na později .Koukl jsem se na učitele který na mě koukal naše pohledy se střetli .Zvláštní pocit.Odvratil jsem tvář zpět k tomu klukovi toho bych si kolem prstu asi jen tak neomotal.

Poslouchal jsem ho. Chtěl jsem vědět pozici. Jo, já byl vždycky u sítě. Střední blokař, pozice kde záleželo na výšce. Ale já skákal dost vysoko, nepotřeboval jsem nic jako byla výška. "Dobře. Počkáme jestli ještě někdo přijde a pak si dáme zápas tři proti třem." Řekl trenér a já ustoupil stranou k manažerce. "Myslím že bych měl zařídit ten přátelák s univerzitou Myiagi." Řekl jsem a uchechtl se. Manažerka Satsuki jen kývla a tak jsem si sedl za stůl a pustil se do otravování jiné univerzity která také měla volejbalový klub. Přitom jsem zároveň sledoval co se děje na hřišti. 

Čekal jsem až se sem dostaví několik dalších lidí překvapivě ..přišli tři lidi kluci z prvků ani nebyly  vysocí  .byl jsem opřený o zed a čekal jsem co se bude dít docela jsem se nudil ..zivl jsem si koukal jsem na všechny tady..Nejvíc jsem ale koukal na toho učitele ...něco mi říkalo že s ním bude zábava 

Všechny nové hráče jsem napsal do počítače. Bylo jich víc než jsem počítal. Trénink začal, všichni si vedli dobře. Sledoval jsem každý krok. Když trénink skončil. Vypl jsem notebook a zabalil si ho. Tělocvičnu jsem zamykal já. A toho kapitán většinou využíval. Takže i teď. "Další trénink, tudíž zítra bude speciální zápas. Budou dva týmy, v jednom bude trenér a ve druhém náš dozorčí učitel. Takže se zítra dostavíte! Všichni a prváci, vy." Ukázal na mě. "Ho nepodceňujte jen kvůli výšce." Několik žáků vyšších ročníků se uchechtlo.