Univerzita Anioto

Doma jsem šel rovnou spát ráno snídaně a pak jsem šel do školy ..učitel si mě moc nevšímal spíš mě odbýval vším možným a ještě mi říkal co mám dělat...jaká drzost..ale ..vite co ..já ho poslouchal..ne úplně ale trochu...spíš jsem ho pozoroval...pozoroval jsem ho snad na každém kroku co udělal a jeho pohyb ve třídě ..chci znát jeho slabinu..ale zatím jsem žádnou nenašel ...sakra..takhle to šlo několik týdnů čím dál tím víc jsem ó nem zjišťoval ale přitom se zdálo že ó něm nic nevím..byl odtažitý protivný..ale taky teď byl dost vystresovaný a dost nesoustředěný...zajímalo mě proč..ale ...pak najednou...nepřišel do školy..ani na volejbal...nikam..bylo to ..zvláštní hlavně u něj ..teď jsem se procházel ulicema města..když není ve škole je tam nuda..nevím co mám dělat...nudím se a to hodně ..co se s ním stalo?

Celou dobu jsem ležel v posteli a po pokoji mi běhali moji dva malý kamarádi. Na činčily byli až moc přítulní. Měl mi sem dneska přijít přinést někdo materiály ze školy. Asi za mnou pošlou nějakého studenta a to nebylo dobře. Měl bych jít na lov do města jinak se na něj vrhnu. Ale nebyl jsem toho schopný a tak jsem jen ležel.

Jednou když Tomoharu přišel do školy si ho k sobě zavolal ředitel. Dal mu mou adresu. "Potřebuju abys tohle odnesl svému učiteli. On si tě oblíbil a tak mi přijde jako dobrý nápad abys mu to odnesl." Řekl mu a podal mu tašku s papíry.

Tomoharu

Když jsem se nakonec zase podíval do kolika rovnou si mě zavoall ředitel a ja nevěděl co p mě chce ale nakonec mi dal adresu a papíry učitele...,,okej když to říkáte" řekl jsem a vydal jsem se teda na tu adresu ...šel jsem v klidu a pomalu není kam spěchat...nakonec jsem se objevil u jeho domu...rozhlédl jsem se kolem ..nikdo nikde..a tak jsem zazvonil...čekal jsem než mi přijde otevřít....docela mě zajímá co mu je že není ve škole ...dost mi tam chybí .I když to bych v životě nepřiznal..nikomu hlavně n jemu .

Někdo zazvonil. Vyhrabal jsem se z postele a pomalu došel otevřít. Byl jsem mrtvolně bledý. Na rameni mi seděla Noiri a zvědavě koukala na mého studenta. Shioya mi stála u nohou a schovávala se za mě. "Přinesl jsi mi učební materiál...Děkuji." Zašeptal jsem. Byl jsem slabý, tak slabý, dokážu vůbec někoho ulovit když mi je takhle? Pohlédl jsem na něj. "Chceš jít dál? Třeba na čaj nebo kávu? Mám ledovou, latté, capuccino." Usmál jsem se na něj. Mohl bych se ho alespoň zeptat jak se mu vede ve škole, co volejbalový klub.