Útes kus od opuštěnèho sídla Drakeho rodiny.

Krev mi kapala na bílou košili coem n sobe zrovnměl ...al stejne sem b8ou moc nemusel...Poprvi rekl  nechce alpak se konecne zakousl a sál ...ja sem se koukal dostropu a cekal az se nají...tak jamiloval te!notu a vsco k ni patří a upíři byli cast temnoty...takze sem nemel duvod ho nejak odhanet..lidi ano...nenavidel sem vsechny okolo .Pak se ottahl,,Jestli se uudes furt omlouvat asi ztoho zcvoknu ješte víc nez sem teď" rekl sem nechal ho sedet na pohovce a ja vstal...,,Sem Drake Killer ...tohle je moje sídlo..." rekl sem a koukal na nej,,Moje krev neni pro me dulezita....takze bud v klidu"

"Já jsem zvyklý se omlouvat." zašeptal jsem a smitně hleděl na svoje ruce. "Tvoje krev je důležitá. Pro každého je důležitá. Nebýt jí tak nemůžeš žít." zašeptal jsem. Ale asi bych se měl taky představit. "Já jsem Hinata Kasumi. Následník up8ří královny. Svou pravdou matku neznám." zašeptal jsem. "Nepamatuju si na ní."natáhl jsem ruku a pomalu sáhl na tu jeho. "Je mi to hrozně líto. Nrchtěl jsem ti ublížit." řekl jsem zoufale. "Nechci být upír." řekl jsem zoufale. "Nebudu se omlouvat protože ti to vadí... Ale je mi to líto."

// už musím. Dobrou

Zahledel sem se nnej ,,A kdo rekl ze me baví žít? " zeptal sem se a pak uz sem poslouchalk co ríká,, Já rodiče zabil..." oznamil sem jakoby to bylo zcela normálni zabíjet své rodiče,,Ty upir být nehceš...co ja bych dal zato nebýt člověk" rekl sem a uz mel usebe Esliho ktery ale prelezl k  Hinatovia loukal mu do očí ,,Nemusi ti to být lito...to jen zas udelal jsám..myslis ze po tech jizvach co zam mam tahle budvidet?? Ne takze klid "

//Dobrou 

Poslouchal jsem ho. Aha, zabil svoje rodiče. "Neměl by sis ubližovat." Zašeptal jsem. Hleděl jsem na jeho zjizvené ruce. Nakonec jsem rudé oči upřel na hada. Natáhl jsem ruku a dotkl se jeho hlavy. Otevřel tlamu a já tak měl výhled na jeho špičáky. Oči se mi pomalu vrátili do normálu. "Víš jestli si budeš takhle ubližovat, do ran se ti může dostat indekce a ty můžeš umřít." Řekl jsem. A to byla pravda. Věděl jsem to protože jsem to už několikrát viděl.

,,Ale mě se to líbí " usmál jsem se na něj teda pokus o úsměv.Esli otevřel tlamu a odhalil špičáky ..ale nekousl a přelezl k němu,,Nezaniti nedělají se mi záněty.sem imunitu na takovéhle věci " řekl jsem mu a sedl jsem si,,Sedni si a nestůj tu tak ..je to v pohodě nikdo sem nepřijde." Povzdechl jsem si a koukal mu do očí 

"Můžeš být hodně imunní, ape i když budeš hodně, tak se jednou stane to, že zkrátka umřeš." Řekl jsem a to byla pravda. Někdy je imunita tak veliká že člověka ovládne. A on pak jednoduše zemře. Povzdechl jsem si a hladil hada. Co jiného jsem měl dělat, teď jsem byl rád že jsem už neměl hlad.

,,aspon umřu brzo...uz aby to byo" uchcechtnu se ...on asi nechapal že ja svuj život nemam rad a nebo spíš ze ho nesnasim.Esli si knemu přelezl a ja sem si povzdechl,,zustan tu jak dlouho chces ...mam tu dost mysta a ikdo jiny nez ja tu nejsemtakze ...společnost?" uchcechnu se 

Pohlédl jsem na něj a nakonec mu položil ruku na rameno. "Poslouchej, tvůj život je cenný i když si to možná neuvědomuješ. Ale měl by sis ho cenit. Další šanci nedostaneš." Řekl jsem a usmál se. "Ale věř mi že v mojí společnosti ti nebude dvakrát nejlíp."

Drake

,,Fajn fajn chápu bla bla můžu umřít bla bla chápu to jasný?" Povzdechl jsem si ,,ty ? Vážně to bych spíš měl říkat já tobě já sem tady ten šílenec" zasmál jsem se a a koukám na nej