Výletní loď směr Madagaskar

Když Moria posadil na zem. Morio se na něj zadíval. Pak se vydal ke mě. Sklonil jsem se a zvedl ho ze země. Morio se na mě zadíval. Vydal jsem se zpět do naší kajuty, ten kluk byl teď hlavní podezřelý. "Sakaso? Zjistil si něco?" zeptal jsem se ho a pustil Moria na zem. Ten ale zase utekl k tomu klukovi. Zase se mu vyškrábal na rameno. Zamračil jsem se. "Ten mýval je úplně blbej." zašeptal jsem. "Bohužel jsem nic nezjistil." řekl Sakasa a já nechal Moria běhat a tak jsem se zahleděl na obrazovku. "Hele ten chlap byl z první třídy. Tys šel prohledat pokoj, nenašel jsi nic?" zeptal se mě a já zakroutil hlavou. Povzdechl si a hledal dál. Morio se mezitím tulil ke klukovi, had mu byl ujradený. Mrskal ocasem a olízl Drakovi tváře.

Zase jsme doběhli to zvíře a já to nechápal většinou se mě zvířata bála ale tohle ne ,,Dobře asi se tě nezbavíme že ?" Povzdechl sem si ,,nevadí mi ale někomu patřila a ten někdo tě bude hledat prcku " řekl sem a sedl sem si zase před kajutu .,,Ale si mazlík to se musí nechat...Kam rád zvířata zvířata aspoň nelžou a tak '' usmál sem se tím svým způsobem jinak sem neuměl .A pak sem si jen lehl a nechal hada a mívala aby na mě oba leželi.promyslel sem si další vraždu jak alkdy a koho což bylo lehké ale ted to mohl pro změnu být někdo z druhé třídy tam bylo víc lidí a taky dost co si to i zasloužili ..No ale já sám sem si asi smrt zasloužil ale ...Přece nezabijí sám sebe to by bylo k smíchu .Zasmál sem se v duchu svim myšlenkám 

Morio jeho slova ignoroval. Rozuměl mu všechno ale komunikoval jen v myšlenkách a tak mohl komunikovat jen se mnou. Já pracoval se Sakasem a snažil se na nějaké vodítko přijít. Nakonec jsen to s povzdechem vzdal. "Zajdu pro Moria." řekl jsem když jsem se zvedl. Vydal jsem se chodbou do pokoje toho kluka. Zaklepal jsem a pomalu otevřel, pořád jsem měl oblek. Takhle jsem působil dost naivně a roztomile. Pootevřel jsem dveře. "Ehm zdravím. Myslím že jsem odsud zaslechl svého mývala." řekl jsem a koukl podrážděně na Moria. Ten zvedl hlavu. Seskočil z chlapcovo hrudi a doběhl ke mě. Chxtil jsem ho do náruče. Usmál jsen se. "Děkuji že jste mi ho pohlídal." řekl jsem a zavřel za sebou dveře. Oddechl jsem si a koukl na Moria. "Bastarde." Morio ale vypadal spokojeně a moje nadávky mu byli kdesi. Vrátil jsem se k sobě na pokoj a Moria pustil. Vlezl mi do postele a vypadal spokojeně. Já se převlékl a sedl si zpět k počítači a dál hledal. "Ten muž měl prsten ale ten na téhle lodi stále je.", řekl najednou Sakasa. Prudce jsme vstal a zamířil k němu. Ukázal co našel a já se na ovrázek zaujatě zahleděl. "Měl ho kapitán lodi. Tenhle prsten." řekl jsem. Kývl a zase něco začal ťukat. Já si lehl do postele. "Až půjdeš spát tak zhasni." řekl jsem. "Jasan." já se pomalu oddal spánku.

Bylo mi jedno že někdo věděl ale koukal sem se kdo to byl...Byl to ten kluk..No vypadal..Celkem .Hezký? Ne co to placam.Kdyz odešel tak sem vstal a došel zamknout.zatahl sem závěsu a sedl si na postel..Vyndal sem dýku na které sem měl prsten toho chlapa...Hodně boháčů tady měla stejný takže nenajdou jen tak ten správný ..Ale štvalo mě že sem nenechal žádné stopu takhle to nebyla zábava..Protože to nikdo ani nevěděl že zmizel .Povzdechl sem si a už se mi riskoval další plán .Vzal sem si na sebe černé oblečení co pak vyhodím a dýku .Vydal sem se ven ale předtím sem prsten schoval .Vydal sem se do druhé třídy ..Našel sem tam Hamutoru Karo ..Což byl bohc co zabil svou manželku ale dostal se z toho a nezavřeli ho ..No krásná oběť a k tomu byl ozralej jako prase .Toho sem propíchl zezadu do zad a pak do srdce aby to bylo rychlí..Ale tentokrátsem tělo přivázal ke kotve ale tak aby bylo vidět a nenamocilo se ..Krvavá stopa vedla přesně tam kde bylo tělo a nakonec sem si ale vzal zase prsten .Další kapesník od krve a pár stop bot .V kajutě sem se svlékl a vše hodí přez palubu aby to nikdo nenašel a stopu co vedlo k mému pokoji sem důkladně vyčistil takže žádné podezření na mě nepadá .Už sem měl zase lepší náladu a ..Tak sem si lehl a během chvíle sem usnul .

Ráno mě probudil křik nějaké ženy. Vystřelil jsem z postele a v normálním oblečení běžel dolů se Sakasou v závěsu. Dole u kotvy byla nějaká žena v drahých šatech. Třásla se a zírala na něco před sebou. U kotvy byl přivázaný muž. Sakasa sebral kapesník a koukl na mě. Tentokrát kapesníkové vraždy. A hlavně, prsteny. Ten muž měl jeden prst otlačený tak jako by mu z něho někdo stáhl prsten násilím. Natáhl jsem ruku abych muže prozkoumal ale někdo mě hodně rychle zastavil. Byl to nějaký mladík. "Podívám se na něj, jsem student medicíny. Prosím odstupte." nechal jsem mladíka projít. Sakasa si kapesník strčil do kapsy. Sledoval jsem ho a pak toho muže. "Prosím odejděte odsud." řekl a všichni se rozešli. Ale vyděšeni. "Tohle je záležitost první třídy." řrkl mi jako by si myslel že jsem snad ve třetí. "Ano?" zamumlal jsem. "Sejdeme se ve tři ve společenské místnosti první třídy." řekl a já pomalu jývl. Ale já byl rozhodnutý zajít za tím klukem. Pomalu jsem tedy došel k jeho pokoji a zaklepal.

Ráno sem se vůbec neprobudil až tehdy když sem zaslechl klepání .Kdo to mohl být v tuhle hodinu? Vstal sem a vzal si na sebe tepláky a triko .Došel sem odemknout dveře s rozespalí tváří a zivnutim sem otevřel dveře. ,,ano? Co je? Normální lidi v tuhle hodinu spi'' oznámil sem mu i když sem já moc normlninebl no .Esli mi vilezl na rameno a koukal se tomu klukovi zpříma dooci .Nic co včera slyšel mi neřekl proč taky neptal sem se ho .Rozhodla sem se elat blbiho ,,Co je to za rozruch tam ?" Pohodil sem hlavou směrem ven a pozoroval jeho reakce vypadal celkem klidně to ho to nevidesilo? Divně normálně lidí řvou a tak ale pak se na to zapomene takže v pohodě ..Do doby než vystoupíme tak se na to zapomene 

Teprve když otevřel jsem si uvědomil že jsem si nic nepřipravil. V hlavě jsem přemýšlel. "Dole někdo zabil nějakého muže." začal jsem. Opřel jsem se o zeď a hleděl na něj fialovýma očima které ale byli naiednou jakoby dětské a něžné. Nahodil jsem slten svůj stydlivý výraz a sklopil pphled k zemi. "Není tu nikdo v mém věku a tak mě buď všichni rozmazlují nebo se ptají a tak. Jsou moc staří a já bych si chtěl popovídat s někým v mém věku." pohlédl jsem na něj. "Jsem syn ředitele jedné společnosti která je pro tuto loď důležitá a vadí mi ty staří chlapícy. Mohl bych si popovídat s tebou? Jsem Akase Aruki." řekl jsem a usmál se na něj. Moje herectví bylo dokonalé. Jako shinigami jsem to potřeboval k práci.

Zatvářil semse trochu nabrucene protože me budil kvůli něčemu co sem věděl už dávno a jen kvůli tomu že si chce povídat ale ...Proč ne třeba zjistím co se kolem na palubě děje ,,Ok nachvilku mě to nezabije ..Sem Drake " to druh sem neřekl byli by jasné co to druhé znamená ,,Promění uz nepoužívám "oznámil sem mu a pustil ho dovnitř nic jako dýky a prsteny najít nemohl bylo to zkovane ,,O cem si chceš pokecat? " Nadhodil sem jen tak a došel roztáhnout záclony aby tam bylo světlo aspoň trochu .Nechtělo se mi mluvit ale třeba schodům pak podezření na něj proto..Zjistit něco o tomhle peckovin by my pomohlo a ktomu není k zahození vypadá celkem hezky takže kdybych dostal na něco chuť asi vím za kým půdu i když sem to raději ani nevyšlo ovál,,jo starý chlapci..Ještě ktomu úchylný " já měl co říkat já úchyl všech uchylu. ALE BYLA PRAVDA ZE TY DVA ZNASILNOVALI DETI TAKZE VLASTNE...UDELAL SEM I DOBRE 

V duchu jsem se pochválil. "Takže chtěl bych si popovídat o tom co si o tom myslíš. Jaké to je zabít člověka." Zašeptal jsem a sedl si na židli ke stolu. Na klín mi vylezl had a zasyčel na mě. Podrbal jsem ho na krku. Zasyčel znovu ale tentokrát spokojeně. "Včera sem utekl můj mýval omlouvám se za něj." Řekl jsem a usmál se na něj. Musím si hrát na hodného a nevinného dokud neodkryju svou pravou podstatu a to tu že už nejsem mezi živými ale jsem jen strážce mrtvých. Jen shinigami. "Co třeba si popovídat o nějakých tvých zálibách? Na celé lodi není nikdo komu je tak patnáct, šestnáct." Pokrčil jsem rameny a slesoval hada který teď zmizel pod postelí a pak se odplazil někam po pokoji. Ale pak když se zase objevil, v hubě měl prsten. Veliký předražený prsten který určitě nepatřil tadyhle Drakovi. Jsem v prdeli. 

Sedl sem si naproti němu ,,Jaké to je? Nevím nepřemýšlel sem o tom asi ..Špatně " lhát sem uměl dost dobře nikdo nepoznal pravdu nebo lež odeme .,,Moje zalíbí nemám asi jen cestování " řekl sem,,to je v pohodě ..Nevadil tu " pak Esli donesl jeden z prstenů druhý byl tak že ani Esli knemu nemohl ja sem to na sobě nedal znát ,,Ten prsten sem našel na palubě včera v noci nevím čí je nosí ho tu minimálně padesát lidi " řekl sem a vzal Esliho k sobě ,,Chtěl sem najít toho komu ten prsten patří ale nevím aby mě někdo neobelhal" řekl sem naoko starostlivě a mile .Esliho čekal pak trest protože věděl jak to má tajit ale teď mu to bylo jaksi jedno ale mě NE,,Můžeš mi pomoct najít majitele jestli chceš .Ocenil bych pomoct" usmál sem se a snažil se vypadat milé chtěl sem odsebe odtrhnout pozornost