Výletní loď směr Madagaskar

Byl večer a tak začínal program můj a taky mého pracovního partnera. Těsně před naloděním nám šéf řekl, že musíme být obezřetní a dávat pozor. Taky to za koho se nalodíme, že máme používat falešná jména a nikdo nás nepozná co jsne zač pokud nepolevíme v ostražitosti nebo pokud to někoku neřekneme. Pak nás navlékli do obleků, já se měl vydávat za nějakého bohatého týpka, syna ředitele nějaké společnosti. Morio byl v mém náručí a měl představovat plyšáka. Chudák. Můj partner Sakasa Makade. Tu měl být za číšníka a tak se dozvědět potřebné ibfornace. Začalo nalodění. Měli jsne zařízenou první třídu. Vydal jsem se tedy nahoru do našeho pokije. Na programu byl večírek na uvítání a tak loď pomalu vyplula na moře. Můj partner už zmizel na večírek a já ho pomalu následoval ale ještě nezapoměl zavřív kajutu a zamknout. Kromě nás mělo první třídu ještě pár lidí. Přitiskl jsem si Moria k hrudi a vydal se na večírek. Tam jsem si stoupl stranou a zahleděl se na lidi, musel jsem vypadat nenápadně ale i tak, kdyby se mě někdo zeptal, měl jsen připravenou výmluvu. To už ke mě přišel kapitán. Usmál jsem se na něj. "Takže vás tu vidím pane Aruki." kývl jsem. Falešné jméno co jsem používal bylo Akase Aruki. Vedli jsme spolu konverzaci než odešel a já se tedy dál soustředil na lidi.

Výlet na lodi .Ano to sem potřeboval a díky mému postavení ..Tedy dřívějšímu postavení sem měl peněz dost..Zařídil sem si první třídu na luxusní lodi .Rozhodl sem se dobře obrovská loď plno lidí nebude vadit když sem tam někdo nadobro zmizí .Usmál sem se nad tou představou.dikybohu i Esliho pustili nechali ho já bych se jich stejně neptal.nalodil sem se a došel s véčka do svého pokoje .Obrovského nádhernej pokoj.Vyvalil sem si ale dýky sem si hned dal za opasek tak aby nebyli videt.Esliho sem nakrmil a nechal ho v kajutě ..Na večírek sem ho nebral.bylo mi jedno jak se na mě lidi kolem koukali .Byl sem zvyklí a hlavně byl sem na dovolený .Vstoupil sem tam a podíval se kolem..Hudba světlo jídlo a pití ..Jaká nuda ..Ale nakonec sem se rozhodl..Vzal sem si skleničku s červeným vínem které vypadalo velmi kvalitně a taky že bylo ..Bylo vynikající.stal sem a rozhlížel se kolem.byl sem poměrně i slušně oblečen měl sem i to základní vychování přecejen sem býval šlechtic.

Dál jsem jen tak stál v rohu a pozoroval lidi. Až ke mě zavítal Sakasa aby mi podal informace co získal jako číšník. Zapsal jsem si je a on pak zmizel zase mezi hosty. Takže poslední vražda byla na minulé plavbě, zmizelo tu pár lidí které už nikdo nikdy neviděl, netušil jsem hajto že je tu stále tolik lidí. To je to jako nijak nevzrušilo? Nebojí se? Museli jsme zjistit kdo bude vrah tentokrát dř8v než se ta vražda stane. No asi bych měl taky jít mezi lidi. Nechal jsem Moria sedět v rohu a požáda jednu dívku o tanec. Tancující páry hodně mluvili a tak bylo dobré takhle zjistit nějaké informace. Když bylo po tanci, sedl jsem si na jednu židli a vzal si víno a pomalu upil. Poprvé když jsem ho do sebe obrátil jsem omdlel a tak jsem si už dával pozor. Zahleděl jsem se na jednoho kluka co byl tam u zdi a jen tak stál. Upíjel víno. Všichni na něj koukali dost zvláštně asi kvůli znakům na obličeji.

Dopis sem víno ..A jelikož sem se tady vážně nudil..Vydal sem se pryč..I pár ostatních lidí odešlo.na téhle lodi byli převážně lidí velmi bohatí a bez potomků  snobove co mysleli jen na sebe a na své penize jakja je tak rád zabíjel takovéhle lidí.Vylezl sem na palubu kde sem vyděl pár lidí po hromadě..Hm..Hromadná vražda hned pro začátek není dobry nápad proto sem šel raději trochu dál..Hledal sem oběť co bude sama .Skoro všichni tady mě totiž znali teda mě rodiče znali ale nikdo už nevěděl že já je zabil věděli jen že je někdo zavraždil a já jediný přežil ale všichni říkali že sem se zbláznil což hyla částečně pravda sem blázen..Do vražd .Na končí sem našel jednoho chlápka..Jo tenhle byl opravdu zazobanej a hlavne proti něj starej a ani neml manželku nic.Jen prachy.Snadna kořist a ještě k tomu zadní svědčí k tomu takže pobavení sem měl zařízené .Stalo se to richle...On stak hned u zábradlí a byl..No už byl opilí .Vytáhl sem dýku a podřízl mu hrdlo a hned sem ho tím schodil do moře .Krev byla jen na dice a na zadní straně lodi .Usmál sem se a spokojeně se vydal k sobě do kajuty..Dýku sem očistil do kapesníku kterej sem zahodil a dýku schoval .

Ten kluk se vydal pryč. Jen jsem nad tím pokrčil rameny. I další lidi odešli. Po nějaké době jsems e sám zvedl a vydal se projít. Vydal jsem se po lodi a pomalu se rozhlížel. Foukal příjemný vítr. A pak jsem uviděl něco na zemi. Vítr sem zafoukal nějaký červený kapesník. Unaveně jsem ho zvedl. A okamžitě si uvědomil že to není varva ale krev. Rozběhl jsem se k sobě fo kajuty. Sakasa už tam byl spolu s Moriem. "Tohle jsem našel!" vyhrkl jsem a podal mu kapesník. Vykulil oči. "Myslíš že by se dalo zjistit koho to je?!" zeptal jsem se ho . pokrčil rameny. "To nevím ale doufám že jo." naťukal něco do notebooku. Já mu koukal přes ramebo. Okamžitě se zobrazila fotka nějakého týpka. "Žádná rodina, ani děti. Je to velmi bohatý pán a měl místo tady v první třídě." řekl. "Je ještě na lodi? Pošli to do místnosti svící jestli jeho svíce ještě hoří." řekl jsem. Kývl a za chvíli už kroutil hlavou."Zhasla." řekl. První vražda se stala. Ztuhl jsem. Sedl jsem si do jřesla a pak se na něj zahleděl . "půjdu se kouknout ven." kývl. "Jen jdi." vydal jsem se na chodbu a zavřel za sebou. V jeho pokoji by mohla být stopa a tak jsem zamířil do pokoje toho týpka.

u me v pokoji sem se zase převlékl a Dyk umil aby nebyla od krve schoval sem je a vzal Esliho .Ven z kajuty .Pokoj toho chlapa byl hned vedle mého..Lehl sem si na lehátko co bylo u našich dveří a Esliho sem nechal ať si leze kolem bez mého povelů nikoho nezabije a ostatní si máj myslet že jed nemá takže to bude v pohodě a kdo se boji hadů má smůlu.nikdo na tu vrazdu jen tak přijít nemohl a kdyby jo nebylo by to na šestnáctiletého kluka kterému NĚKDO zavraždil rodiče.Usmal sem se a koukal na mesic přednáška .Nádherná noc a ja si ji sprijemnil už před půlnocí ...Než dojedeme na místo měl sem naplánováno aspoň ještě pět vražd takže mám dost na pilno měl sem jen tři dny .

Jak jsem čekal, nic zajímavého jsem tam nenašel. Takže mi nezbylo nic jiného než se zneviditelnit a projít zdí do vedlejšího pokoje a tam najít něco zajímavého. Takže jsen to udělal a prošel zdí do pokoje toho kluka. Ale tam byl jen on a nějaký had co se proplazil teď na chodbu. Ten kluk mě nemohl vidět. Polkl jsem a pomalu se tam začal pohybovat a snažil se něco najít. Bez úspěchu. Takže jsem zase odešel. Zamířil jsem ke mě do pokoje a tam zalezl pod deku a dál přemýšlel. Tohle je zatím první vražda ale jak mám zabránit těm ostatním, navíc co když ten co to udělal, zabil i mě?! Chci to vědět. "Ritsu." koukl jsem se na Sakasu a ten ke mě otočil obrazovku notebooku, bylo na ní schéma mrtvého muže. "Ten chlápek je v moři." řekl. "Takže o něm nic nezjistíme protože ho sem už nedostaneme." zasténal jsem a praštil sebou do peřin. "Minule prý vrah nechával i nějaké jakoby stopy aby si udělal z lidí na lodi idioty. Nebo aby je vystrašil." řekl a já se zamyslel. "U tohohle nic nebylo." Sakasa se zdál bezradný. "Už nevím teď co a jak. Žádná stopa kromě tohohle kapesníku." dveře se pootevřeli a dovnitř k nám do pokoje vklouzl had ale to já ani Sakasa neviděl. "Takže co teda? Šéf nás zabije když nic nezjistíme." řekl jsem. Sakasa kývl. "Musíme ho chytit. a to eychle nebaví mě dělat číšníka." vstal jsem a sedl si vedle něj. Morio spal na okně. "Vraždy na lodi jsou hrozné už mě to nebaví." řekl jsem. "Pracuješ jako Shinigami tři měsíce." řekl Sakasa. Zamračil jsem se. "Jdu se peojít." vydal jsem se tentokrát na vzduch k zábradlí na konci chodby. A tam byl pěkný výhled na moře.

Iza chvíli sem se rozhlédl ale Esliho..On byl proč vyskočil sem do stoje a rozhlížel se ,,Esli!!" Zavolal sem a rychle sem se došel podívat po palubě ,,Esli kde si ty potvoro černá !!" Zásuvek sem když sem procházel kolem toho kluka kterého sem viděl na tom večírku ,,Esli až tě najdu tak tě přetrhnutí " zase sem řekl a prostě šel hledat dál..Nenáviděl sem když se moc vzdaloval .Esli mezitím pozoroval...To zvířátko co spalo a syčel .Nakonec si ho i ten druhej musel všimnout to by byl úplně šlépějích hluchej a blbej kdyby si ho nevšiml.,,kde je ten pitomej had " zavrčel sem byl sem už celkem nervózní měl sem ho nechat na pokoji tam by neutekl 

Sakasa dál ťukal do počítače, jenťlže pak si hada všiml. Překvapeně zamrkal, jak se sem sakra dostal? Došel k němu a pohlédl na něj. Nakonec otevřel dveře a šťouchal do hada tak dlouho dokud nevylezl na chodbu. Esli všechno slyšel, celou naší konverzaci. Teď si to spokojeně plazil po chodbě. Já dál byl u zábradlí a hleděl na moře. Vzápětí kolem mě prosvištěl ten kluk. Někoho hledal. Zahleděl jsen se na něj, ten kluk byl...divnej. Co je sakra zač. Ale nemohl jsem se ho dotknout. Viděl bych to co byh vidět nechtěl. Sakasa vyšel ven a neustále strkal do hada dokud nehrozilo že byl kus od kajuty. Morio mezitím vyběhl ven a doběhl až k Drakemu. Skočil na něj a usadil se mu na rameně, otřel se mu o tcář a spokojeně se na něm usadil.

Esli velice nerad vylezl ven a začal se plazit pryč západky ke kajutě protože nebyl nadrcený z toho jak do něj stouchal ale předtím na něj zlověstně zásuvek a naznačil tím že ještě jednou do něj stouchal tak on kousne a že zuby měl dost ostre ale hlavne plne jedu .me na rameno vyskočil nějaký tvor a ja se podivil,,hej co si zač prcku? Kde máš majitele nebo te snad honil ten můj proklatej had? Co?" Věděl sem že mi neodpoví ale i tak..Pak sem ho uviděl,,Esli!!" Vydal sem se k němu i s tím zvířátkem ,,Ty parchante !! Jakto že si útěk víš jakej sem mel strach?!" Zasicim na něj a vemu si ho k sobě ..Tomu zvířátkům neublížil a ani nechtěl takže pohoda.vzal sem to zvíře do rukou ,,Měl bys najít svého pána šup utíkej " pustil sem ho na zem a šel zase západky ale cestou kolem toho kluka sem si povídal s eslim jak jinak než hadi řeči takže ..Jestli si myslel že sem divnější teď sem byl cvok pro něj 

Když Moria posadil na zem. Morio se na něj zadíval. Pak se vydal ke mě. Sklonil jsem se a zvedl ho ze země. Morio se na mě zadíval. Vydal jsem se zpět do naší kajuty, ten kluk byl teď hlavní podezřelý. "Sakaso? Zjistil si něco?" zeptal jsem se ho a pustil Moria na zem. Ten ale zase utekl k tomu klukovi. Zase se mu vyškrábal na rameno. Zamračil jsem se. "Ten mýval je úplně blbej." zašeptal jsem. "Bohužel jsem nic nezjistil." řekl Sakasa a já nechal Moria běhat a tak jsem se zahleděl na obrazovku. "Hele ten chlap byl z první třídy. Tys šel prohledat pokoj, nenašel jsi nic?" zeptal se mě a já zakroutil hlavou. Povzdechl si a hledal dál. Morio se mezitím tulil ke klukovi, had mu byl ujradený. Mrskal ocasem a olízl Drakovi tváře.

Zase jsme doběhli to zvíře a já to nechápal většinou se mě zvířata bála ale tohle ne ,,Dobře asi se tě nezbavíme že ?" Povzdechl sem si ,,nevadí mi ale někomu patřila a ten někdo tě bude hledat prcku " řekl sem a sedl sem si zase před kajutu .,,Ale si mazlík to se musí nechat...Kam rád zvířata zvířata aspoň nelžou a tak '' usmál sem se tím svým způsobem jinak sem neuměl .A pak sem si jen lehl a nechal hada a mívala aby na mě oba leželi.promyslel sem si další vraždu jak alkdy a koho což bylo lehké ale ted to mohl pro změnu být někdo z druhé třídy tam bylo víc lidí a taky dost co si to i zasloužili ..No ale já sám sem si asi smrt zasloužil ale ...Přece nezabijí sám sebe to by bylo k smíchu .Zasmál sem se v duchu svim myšlenkám 

Morio jeho slova ignoroval. Rozuměl mu všechno ale komunikoval jen v myšlenkách a tak mohl komunikovat jen se mnou. Já pracoval se Sakasem a snažil se na nějaké vodítko přijít. Nakonec jsen to s povzdechem vzdal. "Zajdu pro Moria." řekl jsem když jsem se zvedl. Vydal jsem se chodbou do pokoje toho kluka. Zaklepal jsem a pomalu otevřel, pořád jsem měl oblek. Takhle jsem působil dost naivně a roztomile. Pootevřel jsem dveře. "Ehm zdravím. Myslím že jsem odsud zaslechl svého mývala." řekl jsem a koukl podrážděně na Moria. Ten zvedl hlavu. Seskočil z chlapcovo hrudi a doběhl ke mě. Chxtil jsem ho do náruče. Usmál jsen se. "Děkuji že jste mi ho pohlídal." řekl jsem a zavřel za sebou dveře. Oddechl jsem si a koukl na Moria. "Bastarde." Morio ale vypadal spokojeně a moje nadávky mu byli kdesi. Vrátil jsem se k sobě na pokoj a Moria pustil. Vlezl mi do postele a vypadal spokojeně. Já se převlékl a sedl si zpět k počítači a dál hledal. "Ten muž měl prsten ale ten na téhle lodi stále je.", řekl najednou Sakasa. Prudce jsme vstal a zamířil k němu. Ukázal co našel a já se na ovrázek zaujatě zahleděl. "Měl ho kapitán lodi. Tenhle prsten." řekl jsem. Kývl a zase něco začal ťukat. Já si lehl do postele. "Až půjdeš spát tak zhasni." řekl jsem. "Jasan." já se pomalu oddal spánku.

Bylo mi jedno že někdo věděl ale koukal sem se kdo to byl...Byl to ten kluk..No vypadal..Celkem .Hezký? Ne co to placam.Kdyz odešel tak sem vstal a došel zamknout.zatahl sem závěsu a sedl si na postel..Vyndal sem dýku na které sem měl prsten toho chlapa...Hodně boháčů tady měla stejný takže nenajdou jen tak ten správný ..Ale štvalo mě že sem nenechal žádné stopu takhle to nebyla zábava..Protože to nikdo ani nevěděl že zmizel .Povzdechl sem si a už se mi riskoval další plán .Vzal sem si na sebe černé oblečení co pak vyhodím a dýku .Vydal sem se ven ale předtím sem prsten schoval .Vydal sem se do druhé třídy ..Našel sem tam Hamutoru Karo ..Což byl bohc co zabil svou manželku ale dostal se z toho a nezavřeli ho ..No krásná oběť a k tomu byl ozralej jako prase .Toho sem propíchl zezadu do zad a pak do srdce aby to bylo rychlí..Ale tentokrátsem tělo přivázal ke kotve ale tak aby bylo vidět a nenamocilo se ..Krvavá stopa vedla přesně tam kde bylo tělo a nakonec sem si ale vzal zase prsten .Další kapesník od krve a pár stop bot .V kajutě sem se svlékl a vše hodí přez palubu aby to nikdo nenašel a stopu co vedlo k mému pokoji sem důkladně vyčistil takže žádné podezření na mě nepadá .Už sem měl zase lepší náladu a ..Tak sem si lehl a během chvíle sem usnul .

Ráno mě probudil křik nějaké ženy. Vystřelil jsem z postele a v normálním oblečení běžel dolů se Sakasou v závěsu. Dole u kotvy byla nějaká žena v drahých šatech. Třásla se a zírala na něco před sebou. U kotvy byl přivázaný muž. Sakasa sebral kapesník a koukl na mě. Tentokrát kapesníkové vraždy. A hlavně, prsteny. Ten muž měl jeden prst otlačený tak jako by mu z něho někdo stáhl prsten násilím. Natáhl jsem ruku abych muže prozkoumal ale někdo mě hodně rychle zastavil. Byl to nějaký mladík. "Podívám se na něj, jsem student medicíny. Prosím odstupte." nechal jsem mladíka projít. Sakasa si kapesník strčil do kapsy. Sledoval jsem ho a pak toho muže. "Prosím odejděte odsud." řekl a všichni se rozešli. Ale vyděšeni. "Tohle je záležitost první třídy." řrkl mi jako by si myslel že jsem snad ve třetí. "Ano?" zamumlal jsem. "Sejdeme se ve tři ve společenské místnosti první třídy." řekl a já pomalu jývl. Ale já byl rozhodnutý zajít za tím klukem. Pomalu jsem tedy došel k jeho pokoji a zaklepal.

Ráno sem se vůbec neprobudil až tehdy když sem zaslechl klepání .Kdo to mohl být v tuhle hodinu? Vstal sem a vzal si na sebe tepláky a triko .Došel sem odemknout dveře s rozespalí tváří a zivnutim sem otevřel dveře. ,,ano? Co je? Normální lidi v tuhle hodinu spi'' oznámil sem mu i když sem já moc normlninebl no .Esli mi vilezl na rameno a koukal se tomu klukovi zpříma dooci .Nic co včera slyšel mi neřekl proč taky neptal sem se ho .Rozhodla sem se elat blbiho ,,Co je to za rozruch tam ?" Pohodil sem hlavou směrem ven a pozoroval jeho reakce vypadal celkem klidně to ho to nevidesilo? Divně normálně lidí řvou a tak ale pak se na to zapomene takže v pohodě ..Do doby než vystoupíme tak se na to zapomene 

Teprve když otevřel jsem si uvědomil že jsem si nic nepřipravil. V hlavě jsem přemýšlel. "Dole někdo zabil nějakého muže." začal jsem. Opřel jsem se o zeď a hleděl na něj fialovýma očima které ale byli naiednou jakoby dětské a něžné. Nahodil jsem slten svůj stydlivý výraz a sklopil pphled k zemi. "Není tu nikdo v mém věku a tak mě buď všichni rozmazlují nebo se ptají a tak. Jsou moc staří a já bych si chtěl popovídat s někým v mém věku." pohlédl jsem na něj. "Jsem syn ředitele jedné společnosti která je pro tuto loď důležitá a vadí mi ty staří chlapícy. Mohl bych si popovídat s tebou? Jsem Akase Aruki." řekl jsem a usmál se na něj. Moje herectví bylo dokonalé. Jako shinigami jsem to potřeboval k práci.

Zatvářil semse trochu nabrucene protože me budil kvůli něčemu co sem věděl už dávno a jen kvůli tomu že si chce povídat ale ...Proč ne třeba zjistím co se kolem na palubě děje ,,Ok nachvilku mě to nezabije ..Sem Drake " to druh sem neřekl byli by jasné co to druhé znamená ,,Promění uz nepoužívám "oznámil sem mu a pustil ho dovnitř nic jako dýky a prsteny najít nemohl bylo to zkovane ,,O cem si chceš pokecat? " Nadhodil sem jen tak a došel roztáhnout záclony aby tam bylo světlo aspoň trochu .Nechtělo se mi mluvit ale třeba schodům pak podezření na něj proto..Zjistit něco o tomhle peckovin by my pomohlo a ktomu není k zahození vypadá celkem hezky takže kdybych dostal na něco chuť asi vím za kým půdu i když sem to raději ani nevyšlo ovál,,jo starý chlapci..Ještě ktomu úchylný " já měl co říkat já úchyl všech uchylu. ALE BYLA PRAVDA ZE TY DVA ZNASILNOVALI DETI TAKZE VLASTNE...UDELAL SEM I DOBRE 

V duchu jsem se pochválil. "Takže chtěl bych si popovídat o tom co si o tom myslíš. Jaké to je zabít člověka." Zašeptal jsem a sedl si na židli ke stolu. Na klín mi vylezl had a zasyčel na mě. Podrbal jsem ho na krku. Zasyčel znovu ale tentokrát spokojeně. "Včera sem utekl můj mýval omlouvám se za něj." Řekl jsem a usmál se na něj. Musím si hrát na hodného a nevinného dokud neodkryju svou pravou podstatu a to tu že už nejsem mezi živými ale jsem jen strážce mrtvých. Jen shinigami. "Co třeba si popovídat o nějakých tvých zálibách? Na celé lodi není nikdo komu je tak patnáct, šestnáct." Pokrčil jsem rameny a slesoval hada který teď zmizel pod postelí a pak se odplazil někam po pokoji. Ale pak když se zase objevil, v hubě měl prsten. Veliký předražený prsten který určitě nepatřil tadyhle Drakovi. Jsem v prdeli. 

Sedl sem si naproti němu ,,Jaké to je? Nevím nepřemýšlel sem o tom asi ..Špatně " lhát sem uměl dost dobře nikdo nepoznal pravdu nebo lež odeme .,,Moje zalíbí nemám asi jen cestování " řekl sem,,to je v pohodě ..Nevadil tu " pak Esli donesl jeden z prstenů druhý byl tak že ani Esli knemu nemohl ja sem to na sobě nedal znát ,,Ten prsten sem našel na palubě včera v noci nevím čí je nosí ho tu minimálně padesát lidi " řekl sem a vzal Esliho k sobě ,,Chtěl sem najít toho komu ten prsten patří ale nevím aby mě někdo neobelhal" řekl sem naoko starostlivě a mile .Esliho čekal pak trest protože věděl jak to má tajit ale teď mu to bylo jaksi jedno ale mě NE,,Můžeš mi pomoct najít majitele jestli chceš .Ocenil bych pomoct" usmál sem se a snažil se vypadat milé chtěl sem odsebe odtrhnout pozornost

Zahleděl jsem se na něj. Teď byl totálně za hlavního podezřelého. Ať už se to stačil okecat jakkoliv, jeho aura vypovídala o tom že něco skrývá, i kdyż jsem tohle nedokázal ovládat černou auru jsem sise pamatoval, ale rozhodl jsem se s ním dál hrát onu hru. Jeho heu. "Ten prsten patřil tomu muži, asi si ho nech teď mu bude mrtvému k ničemu." Řekl jsem a usmál se na něj. "On Morio pořád utíká promiň opravdu se omlouvám'". Řekl jsem. Ano vedl jsme sise dobře. Tohle bylo v pohodě. "Víš jeden člověk mi řekl že to tu vraždí duch. Duch nějaké mrtvé dívky z předchozí plavby. Vrah jí prý vyřízl srdce. Je toto pitomost že jo." Zasmál jsem se a pohrával si s cípem mojí košile.

Koukal sem mu zpříma do očí a byl sem rozhodnutý neuhnout ,,ach tak ale mě stejně nebude bude mi velký " řekl sem a usmál se,,tvoje zvířátko již hezke můj had ho má rád že Esli" zasycel a zmizel ven z pokoje ,,no..co mi víme..duch..No ale já na suchý nevěřím..Duchové neexistující i když by to bylo super kdyby existovali " řekl sem mu a  oprel se o zeď ,,O cem se chceš ještě bavit ? Máme dost času myslím" nemohl přesně vědět kdo sem neznal moje příjmení a proto mi nic nemohl 

"V Madagaskaru setím dá přece nechat zmenšit aby šel na tvůj prst" zamával jsem prsty. "Nemohu ho tady nechat pobíhat takže je jen u mě v kajutě. Aby nikam neutekl. Ale vždycky když otevřu tak vystřelí ven." Řekl jsem zamyšleně. "Proč si myslíš že by bylo super kdyby duchové existovali?" Zeptal jsem se ho ale najednou až moc zaujatě. Zajímalo mě to. Tohle téma mě hodně zajímalo. Navíc se to jednalo i mě. A já přece musel vědět jak jsem zemřel. A oni mi zkrátka sebrali vzpomínky. "Budeme se bavit o duchách." Řekl jsem vesele. "Někteří lidé věří na posmrtný život co sinapsat myslíš o něm? Taky neexistuje?" Zeptal jsems e ho poté zaujatě.

Usmal sem se ,,popravdě na suchý věř a na posmrtnou život taky .Zajímám se o to a je to úžasné .Ale duchy sem ještě neviděl což je škoda " rekl sem zasněně a vydechl sem ,,Posmrtny život ve každého ale podle toho jak si to kdo zaslouží ale o to se postarají jiny kdo kam půdě " rekl sem já se dostanu stoprocentně do pekla do podsvětí ale to mi nevadilo měl sem rád podsvětí ,,Ty na to veris ? '' me to zajimalo protože sem miloval posmrtný živo a le s nikym sm se o tom nebavil.

Zaposlouchal jsem se do jeho slov. "Neviděl jsi? Třeba budeš mít štěstí nebo taky smůlu a na lodi nějakého uvidíš." jen jsem pak přikývl. "Ano takhle to je . Rozhodují se kam tě poslat. Jrstli do pekla nebo no nebe." zahleděl jsen se z okna na širé moře. "Pro vraha je loď ideální místo pro vraždy." zašeptal jsem. "Ty o těch vraždách něco nevíš?" řekl jsem a zahleděl se na jeho tvář. On mi připadal jako pořádný šílenec ale byl krásný. "Samozřejmě že na posmrtný život věřím. Na duchy také." usmál jsem se na něj. "I tebe nějaký posmrtný život čeká. Každého smrtelníka. Někdo jako já to musí vědět. Přečetl jsem hodně knih." zamyslel jsem se a pohlédl na něj.

,,Tady? Nemyslím si ale to je jedno ...Jo duchove šou fajn...a ..Ne nevím ani nevím kdy se ty vraždy stali ..No neva tak umřelo pár starochu nic víc nemám rád ty starý úchylky ...A že jich tu je ....Auu!!" V tu chvíli mě Esli kousl do nohy ,,Ty zmetků já tě zatohle zabiju !!" Řekl sem a probodaval hada pohledem ten jed m nic neudělal ale byl vidět jak mi vytéká z rány..Což bylo normální když mě pokousal ,,promiň tohle dělá často kousne mě zničeho nic ale naostatni je milej " zasicim vstekle a utru si ránu .,,To sem si myslel že mě ten had má rád asi sem se zapletl " zasicim znova a nechám ať si Esli vileze na něj ,,nevdecnej had " reknu ,,Me něco čeká ? Maximálně tam dole trůn " zasmál sem se ,,Mluvis jakobys byl se vším spojeny He nejsi ty náhodou smrtka ? X zasmál sem se ..I když sem to jen placl...Jak sem mohl vědět že je to skoro pravda .?

Jen jsen se pousmál nad tím hadem. "Ano je jich tady hodně. Ale to jsou bohatí týpci. Šlechtici a tak. Takže se ani nemůžeš divit." řekl jsem a sledoval jed. "Mášbodolnost vůči jedu to je dobrý. To se teď hned tak nevidí." řekl jsem obdivně. "Nemů6e tě čekat trůn. Dole vládne Satan" řekl jsem a zatvářil se jako bych byl kdoví jak chytrý. "Pán podsvětí a pak hrabě svící." zamumlal jsem si pro sebe. Ale pak jen tak něco řekl, na chvíli jsem ztuhl ale pak se taky zasmál aby to nevypadalo nápadně. A to já uměl hodně dobře. Jasně smrtka. Já patřil do trochu jiné organizace smrtek. Ta organizace byla rozdělená na několik skupin. Ale o tom později. "Takže ty věříš na duchy hm. Já už jich pár viděl." zamumlal jsem.

Zadíval sem se na něj ,,Jo ..Měl sem perné dětství " rekl sem jako vysvětlení to sice nestacilo ale aspon neci.,,Jo to vím dělal sem si srandu a mám ještě čas snad ..." Řekl sem ..Bylo dobře že zatím neviděl moje ruce protože by bylo videt ze sem si život už vzít párkrát...No víckrát vzit skousel ale nikdy se to nepovedlo...,,Ja duchy neviděl..mas štěstí  " zazářili mi oči ale já to neřešil byl sem zvyklí a i když to na člověka bylo divně ..Studená kuze zářící očí rozumněji hadům a nemám potřebu jíst trochu divně na člověka ale me to bylo jedno pro me to bylo normální 

"Nwvím jestli to je štěstí. Něktwří duchové byli opravdu děsiví a já se jich bál." zašeptal jsem. Koukl jsem se na hada který se vwsele plazil po Drakovi a bylo mu všechno jedno. "Co bys řekl na to jdybys nějakého toho ducha viděl?" zeptal jsem se ho. Celkem mě to zajímalo.

Drake.

,,Já? Kdybych viděl ducha ? Jak to mám vědět ..Nepřemýšlel sem o tom co by bylo kdyby .'' zamyslel sem se ,,Asi bych se ho zeptal jak umřel nebo tak " řekl sem .Esli mě už štval ale co sem mohl dělat ? ,,Já mám rád upíry démony a tak upíra už sem viděl a..Na vlastní kůži okusil co dokážou a vlastně to není tak dávno asi půl roku zpadky" řekl sem a zadíval sem se mu do očí 

"Aha." Zamumlal jsem, takže on by to řešil takhle, no nevadí. Stejně netuší že já mezi ty duchy taky patřím. "Upír ti nic neudělal?" Zeptal jsme se ho ale podle toho jak vypadal tak mu asi neublížil tak jak měl.  No nedávno jsem sám měl za úkol chytit upíra co řádil v Osace, až na to že to byla upírka a pěkně všechny štvala.  Půl roku, to jsem ještě žil. Zamyslel jsem se a pak se na něj koukl, sledoval mě, moje oči. "Chápu." Usmál jsem se. "Myslím že už půjdu, nejedl jsem a docela mám hlad. Asi se uvidíme na snídani." Usmál jsem se a vydal se pryč.

,,no řekněme že pár litrů krve mi ubili " usmál sem se ..Normální lidem tohle k smíchu nebylo .Díval sem se na něj ..Chtěl už jít a tak se rozešel ke dveřím,,Něj se...Zachvilku dorazím " měl sem plán abych se zbavil podezření a bylo to dokonalí.sotva odešel ujistil sem se že opravdu je pryč a zašel sem za elsim a začal sem na nej mluvit vaším jazykem" mám pro tebe práci Esli ..Najdi Donaka Moridano " to jméno sem ale neřekl tak aby to bylo poznat ale tak aby to pochopil jen Esli i když to bylo hadím jazykem někdo tomu mohl rozumět částečně...Takže to celkově bylo heslovitě ..Nikdo nemohl odhalit co mu chci říct ani kdyby mlumel mluvit s hady ."výš co si šikovný had" řekl sem a on už věděl ale nikdo jiný ne 

Sakasa mě přivítal slovy: Tak co jsizjistil, já si sedl na postel a pohlédl na něj. "Ten kluk se mi nezdá,. podle mě to je on." Řekl jsem. "Poslali mi něco z místnosti svící, koukni na to Ritsu." Řekl najednou a já k němu přešel a koukl na obrazovku. "Ten prsten je velmi drahý, tady ho má hodně lidí ale jen tři jsou pravé, jsou ukryté mezi všemi třídami, jeden je z první, druhý ze druhé a poslední ze třetí, ten ze třetí přímo bije do očí. Protože je jediný na té lodi co ho ze třetí třídy má." Řekl a já kývl. "Půjdeme na snídani cot y na to?" Zeptal se mě a já se pousmál. "Jasně." řekl jsem. Nechal jsem Moria aby si dělal co chce a vydal se se Sakasou na snídani. Ke stolu co byl na takovém vyvýšeném místě snídala první třída a tam jsme si sedli i my.

Převlekl sem se a vydal sem se na snidani . sedl sem si kousek od toho kluka aby na me videl protože sem ho potřeboval zmast .Esli mezitim vyrazil ven a hledal toho chlapa.jako jedinej nebyl na snidani ...byl na pokoji a spal...to bude lehčí nez sem si myslel ...takze esli vlezl do jeho pokoje a jak bylo jeho zvikem obhledl to tu ale pak se pustil do prace ..omotal se kolem jeho krku a jednoduse ho udusil...jeho kuze nezanechala zadnou stopu takže to bylo dokonale ale ten prsten com mel esli spolkl takze ho jen tak nedostanu ...aspon nebude uz delat problemi jako predtím.Stejne sem na nej byl nastvanej protoze me podvedl s tim prstenem předtím.Ja sem meziim neco malo snedl ale opravdu toho nebylo moc nikdy sem moc nejedl takže ani ted .

Jedl jsem mořské potvory protože jsem miloval tyhle potvůrky.  Drake byl u mě. Teda u našeho stolu. A já se tak spokojeně věnoval jídlu. Hlasy těch lidí.  Zněli mi v hlavě a to bylo hodně protivné.  Každou chvíli jsme si jen tak povzdechl. "Sakaso ten kluk se mi vážně nezdá." Zamumlal jsem. Několik lidí ze snídaně i odešlo. Já se dál věnoval jídlukdyž najednou přiběhl nějaký muž. "Prosím pomozte mi! Můj bratranec leží u sebe v kajutě a nedýchá!" Málem jsem se zadusil. Jak se to sakra stalo? Prudce jsem se postavil a pohlédl na něj. Pak na Drakeho.

Esli odlétl spadly jeme do kajuty takže ho nikdo nemohl najít a nebyl důkaz že to byl on .Já sem spokojeně jdl dokud se tam neobevila těla která hlásila že je někdo mrtví a já s jistotou věděl že je mrtví a že je to ten kdo byl na mém seznamu ..Ale aby to nebylo podezrele tak sem se zatvářil překvapeně a trochu vyděšeně ,, Cože?!" Vstal sem od stolu byl sem dobrý herec a teď sem toho využil .Snad teď nebudu podezřelí teda ..Tolik.

Ritsu:

Z Drkaeho jsem se koukl zpět na Sakasu. Drake to buď hrál fakt dobře a nebo byl nevinný. Pořád jsem věřil tomu prvnímu. Se Sakasou jsme se okamžitě vrhli ven k tělu. Ale zase nás předběhl student medicíny. Jak se sem dostal tak rychle? "Vidím že jste tu zase, o co vám sakra jde? To chcete ty mrtvoly znásilnit?" Cukl jsem a ztratil rovnováhu. Sakasa mě zachytil. "Co je?" Zeptal se mě. "Jeho krurost mě zasáhla, bolí to." Zašeptal jsem a moje tělo se třáslo. Na těle nebylo nic zvláštního. Prostě ho uškrtili. Ale kdo a proč? Zase jsme byli u nás v kajitě a Sakasa se radil se šéfem. Teď by bylo jedině možné aby zemřel Drake aby se zbavil podezření. Nikdo jinÿ tu hada neměl. Všochni byli na snídani když se tozase stalo. Až na hada.

Šel sem zanima .Živo sem a došel až kus od těla..Esli odvedl dobrou práci to sem musel uznat.otocil sem se a vydal se pryč do kajuty.vedel sem ze me stejně podezírá ale co udělat aby mě nechali na pokoji ?Zabít sám sebe sem nemohl ale ...Co zařídit aby se mi něco stalo a já to naaahodou přežil? To by šlo ..Ale teď vymyslet co..Donutit někoho aby mě pořezal ..Nebo se pořezat a nastražit to na někoho jiného ..To si rozmyslím .

Přecházel jsem po kajutě. Sakasa pořád nic nezjistil a to byl u počítače asi tři hodiny. No nakonec jsem mu řekl že se jdu projít a zamířil jsem k můstku. Hleděl jsme na moře a přemýšlel. Tohle už byla druhá noc. Ještě jedna bude zítra a pak už bude Karibik a my stále nic nezjistili. Sesul jsem se zoufale na zábradlí. Jsem takový pošuk. Rozhodně nejsem vhodný shinigami. Co budu dělat jestli tohle nevyřeším můžu se jít někam zahrabat.

Drake

Došel sem k názoru že bude dobře naraficit na zranění.Vzal sem si starou košili a kalhoty .Pak sem se vydal pár kajut dál a tam sem našel chlápka spát  perfektní..vzal sem si tam jeden nůž z kuchyn a pořezal se ruce hruď bok ...prostě aby to vypadalo věrohodně a nechal kaluž krve u něj v kajutě nůž sem si nechal v rameni protože to takhle mohlo dobře vypadat...pak sem chlapovi udělal krvavé šmouhy na košili měl bylou a tak to bylo krásné vidět .Usmál sem se .Nebolelo mě to byl sem zvyklí .Vyšel sem z kajuty a uviděl toho kluka co se opíral o zábradlí...šou začíná ..Začal sem dýchat jakoby z měl omdlít a sel sem k němu jakobych opravdu umíral,,Prosím pomoc ..mi" řekl sem když sem knemu došel a sesul sem se na zem .Chlap se vzbudil a vyšel ven viděl nás a šel tam byl mimo ale to byl účel byl od krve a na tom noži byli jeho otisky já si dával pozor .,,Ch..chtěl mě .zabít " řekl sem a koukal na kluka kterej na mě koukal dost vykulene ..jo to bylo ono takovou reakci sem potřeboval...já sám sem měl prsten..ale jeden z těch pravich ..byl po otci vzal sem mu ho jak sem ho zabil takže to mohlo vypadat ještě věrohodnější.

Doplazil se ke mě najednou ten kluk. Vytřeštil jsem na něj oči, vždyť tohle nejde. Pohlédl jsem vzápětí na muže, ve tváři měl totální zmatení. Koukal jsem z jednoho na druhého. Byl jsem sám zmatený a tak jsme nevěděl co dřív dělat. Sklonil jsem se ke klukovi a chtěl ho zvednout, natáhl jsem k němu ruku ale hned se zarazil. Tohle jsem nemohl. Díky bohu sem přišel Sakasa. Vzal Drakeho do náruče a odnesl k nám do kajuty. Já zatím podrobil toho může výslechu a pak jsem došel za Sakasou. "Tak co?" Zeptal jsem se. Nakinec jsme se posadil k pisteli. "Drake co se stalo? Popiš mi to prosím." Řekl jsem.

Drake

Ten ..jeho kamarád? Mě zvedl a odnesl k nim do kajuty vyndal mi nůž z ruky což ..no byla to úleva..Pak přišel on a začal mě "vyslichat " ,,Já ani nevím ..šel sem po palubě a tam byli otevřené dveře zaklepal sem ten chlap vypadal divně no a pak sem věděl ale on mě napadl ..vypadal jakoby byl mimo " jo ..tomu sem mohl věřit i já tohle byla ta lež které sem i sám uvěřil ani detektor lži by to neodhalil.Ze to ale zrovna říkám já šílenec co vrazdí furt a kdekoli

Drakeho tvrzení a tvrzení toho může se moc neshodovalo. No rozhodl jsem se nechat Drakeho chvíli u nás. Sakasa mu obvázal ránu. Já si sedl k počítači. "Vyspi se ano?" Usmál se na něj Sakasa. Vždycky byl tak moc důvěřivý. "Přišel vyspedek z laboratoře." Řekl pak když usoudil že Drake spí. Došel ke mě a na počítači rozklikl jednu složku. "Hrabě svící je dost podrážděný že zemřeli další lidé. "A co s tím já mám jako dělat?" Zeptal jsem se ho a pohlédl na něj. "Nedokážu usoudit kdo zemře jako další. Hlavně. Proč by někdo zabíjel malého kluka?" Zamumlal jsem. "Všechno je to strašně zamotané." Postavil jsem se a přešel k oknu. "Tahle loď je zahalená v tajemství. Nelíbí se mi to." Zamračil jsem se. Sakasa byl teď na počítači a něco tam dělal. Přešel jsem ke své posteli a zahleděl se na Drakeho. Opravdu jestli tenhle kluk zabíjí, jaký k tomu má důvod? Pohlédl jsem jsem na jeho tvář. "Hmm" zamumlal jsem a opatrně abych se hozeptal nedotkl mu svlékl prsten z orstu. Postavil jsem sese zpět k oknu a zvedl ho proti světlu. "Sakaso?" Sakasa se na mě otočil. "Je normální aby v prstenu byl čip?" Vstal a došel ke mě. Podal jsem mu prsten a on překvapeně zamrkal. "Tohle je... fleška." Položil prsten na stůl a bouchl do něj pěstí. Rozbil se jakna se dalo čekat."byl falešný?" Zašeptal jsem. Kývl. Vzal flešku a napojil ji do počítače. Pak mi podal jiný prsten. Téměř totožný. Navlékl jsem ho Drakemu a vrátil se k Sakasovi. "Slyšel jsi že rodina mladého chlapce která je už po smrti vlastnila tuhle loď? Pak ji někdo odkoupil a začali tu mizet lidi." Zanrkal jsem. "Chceš říct že ten chlaoec jejsem." Kývl a já se nevěřícně koukl na Drakeho.

Drakeho tvrzení a tvrzení toho může se moc neshodovalo. No rozhodl jsem se nechat Drakeho chvíli u nás. Sakasa mu obvázal ránu. Já si sedl k počítači. "Vyspi se ano?" Usmál se na něj Sakasa. Vždycky byl tak moc důvěřivý. "Přišel vyspedek z laboratoře." Řekl pak když usoudil že Drake spí. Došel ke mě a na počítači rozklikl jednu složku. "Hrabě svící je dost podrážděný že zemřeli další lidé. "A co s tím já mám jako dělat?" Zeptal jsem se ho a pohlédl na něj. "Nedokážu usoudit kdo zemře jako další. Hlavně. Proč by někdo zabíjel malého kluka?" Zamumlal jsem. "Všechno je to strašně zamotané." Postavil jsem se a přešel k oknu. "Tahle loď je zahalená v tajemství. Nelíbí se mi to." Zamračil jsem se. Sakasa byl teď na počítači a něco tam dělal. Přešel jsem ke své posteli a zahleděl se na Drakeho. Opravdu jestli tenhle kluk zabíjí, jaký k tomu má důvod? Pohlédl jsem jsem na jeho tvář. "Hmm" zamumlal jsem a opatrně abych se hozeptal nedotkl mu svlékl prsten z orstu. Postavil jsem sese zpět k oknu a zvedl ho proti světlu. "Sakaso?" Sakasa se na mě otočil. "Je normální aby v prstenu byl čip?" Vstal a došel ke mě. Podal jsem mu prsten a on překvapeně zamrkal. "Tohle je... fleška." Položil prsten na stůl a bouchl do něj pěstí. Rozbil se jakna se dalo čekat."byl falešný?" Zašeptal jsem. Kývl. Vzal flešku a napojil ji do počítače. Pak mi podal jiný prsten. Téměř totožný. Navlékl jsem ho Drakemu a vrátil se k Sakasovi. "Slyšel jsi že rodina mladého chlapce která je už po smrti vlastnila tuhle loď? Pak ji někdo odkoupil a začali tu mizet lidi." Zanrkal jsem. "Chceš říct že ten chlaoec jejsem." Kývl a já se nevěřícně koukl na Drakeho.

Obvázal mi ránu a já sem se uklidnil..zavinil sem si to sám ale možná sem toho teď litoval.Zachvili sem doopravdy usnul.Spal sem jak zabitý ..a to už dlouho tak ne .To prsten byl falešný ten pravý sem měl ukrytý v pokoji aby mi ho nikdo neukradl.V tomhle byla fleška s tím co se psalo v novinách ve zprávách a na internetu.Bylo tam všechno jen ne kdo je zabil a vlastně ani jak zemřeli tam nebylo.Spal sem klvklidu a ani sem se nehl .Jen sem něco mumlal ze spaní .Ale ..asi po hodině sem sebou začal škubat ..To bylo zase to jak mě otec zavřel a nechtěl mě pustit,,Ne..ne prosím..tam ne!" Mluvil sem ze spaní tvářil se nešťastné tak moc že to víc asi nešlo .

Sakasa si prohlédl všechno. Pak vstal vzal moria a řekl mi že jde prohledat jeho pokoj. Kývl jsem když mi řekl abych ho pohlídal. Zrovna jsem si prohlížel schéma lodi když sebou začal házet. Ani jsem nevěděl co to do mě vjelo. Vstal jsem a přiběhl k němu. "Drake! Notak Drake!" Vykřikl jsem. Neprobudil se, dál sebou mlel a najednou se jeho ruka nějak dostala k mé. Chytil mě a sevřel, škubl jsem sebou. Jeho ruka mi byla povědomá. Ale jak mohla? Ve chvíli kdy mě sevřel jsem se najednou ocitl v jeho hlavě. Jeho myšlenky, jeho vzpomínky. Viděl jsem jeho pokoj, všude po stěnách krvavé nápisy, to jak zavraždil svoje rodiče, jak chodil a znásilňoval lidi, když vzdorovali rovnou je zabil. Bylo toho na mě moc. Vymanil jsem se mu a spadl na podlahu. Zhluboka jsem dýchal. Cítil jsem teplo. Na mém těle se rozzářili znaky o kterých jsem sice věděl ale nikdy takhle nezářili. Věděl jsem ale že se objeví pokud budu nablízku toho kdo mě zabil nebo jeho příbuzného či kamaráda. Vzpoměl jsem si na onu noc kdy mi někdo, nevím kdo vzal život. Zíral jsem na Drakeho. Tohle... on...

Nedalo se to vidět..moje hlava...moje tělo..ne už to nešlo vydržet nemohl sem dýchat začal sem se dusit..následky z dětství....Bylo to dlouho co sem zabyl prvního ..člověka..tedy chlapce ..možná stejně starého jako já..ale za to sem nemohl..vlastně..to bylo poprvé kdy sem byl já znásilněny a možná že i vystrašený ..on..byl v nezpravnou pldobu na nezpravnim místě ...Ale popravdě..to byla jediná vražda které sem litoval..Ale teď sem to vrátit nemohl.zrovna se mi o tom zdálo..,,Ne..ne ne já ..to sem nechtěl!.!'' řekli mi slzy ..,,Nechtěl..sem ho zabít !!" Proč tohle byla jediná vražda které sem litoval.Probudil sem se a prudce sem si sedl..otevřela se rána na hrudi a krev tekla proudem,,Nechtěl ..on neměl umřít !!" Vykřikl sem a pak sem..ale omdlel a spadl na podlahu neměl sem dal sílu na nic..

Zhroutil se na podlahu. Znaky pomalu vybledli ale já ho teď chytil za ruku a bylo to úmyslné. Chtěl jsem vědět co se stalo. Zavřel jsem oči a vstoupil mu do vzpomínek, teď jsem to viděl jeho očima. Měsíc byl v úplňku, šel sakurovým sadem když uviděl chlapce v dlouhém kimonu stojícího uprostřed cesty a hledícího na rozkvetlé třešně. Cítil jsem tu jeho sexuální frustraci. Ten chlapec se mu zdál jako vhodná oběť. Vydal se k němu a prudce ho trhnul k sobě, natiskl na jeden strom a strhl mu z těla kimono. Chlapec se začal bránit. Viděl jsem hrůzu ve svojí vlastní tváři. Viděl jsen svou snahu se mu vymanit. Viděl jsem jak do mě začal bodat dokud jsem se nepřestal hýbat, viděl jsem jak se ale Drake zarazil a nůž upustil. "Ne, tohle jsem nechtěl." Pustil jsem jeho ruku. Hleděl jsem na Drakeho bezvládné tělo. Teď mě nepoznal, nevěděl jsem jestli je to dobře. Tyhle znaky na mě uvalil on jako kouzlo. I když věděl že zemřu, označil si mě jako někoho koho mu bylo líto. Dal jsme ho zpět do postele a postavil se k oknu a jen tiše hleděl ven. Můj první pohled venku a hned jsem zemřel.

Popravdě..nebyl sem ani tak frustrovaný jako vystresovaný jak sem řekl..to bylo poprvé kdy mě předtím někdo znásilnil a taky moje první vražda po rodičích....ale on byl první kterého sem sám zakopal a dokonce udělal provizorní hrob..to mi nebylo podobné..a taky tak vznikla jizva na mém boku ve tvaru květu ..musel sem si to udělat za trest..ale to bylo poprvé co sem si to vicital..nepoznal sem ho moje psichyatr byla narušena už víc a tak to bylo těžší ,,O.omlouvam se" řekl sem potichu a zase mi stekla slzy ze spaní .proč ? Proč se to stalo neměl tam být neudělal bych to neublížil bych mu a teď by žil ..ale za to on nemohl..za to sem mohl já sám 

Otočil jsem se k němu když promluvil a setřel mu slzu kapesníčkem. Ten jsem si potom strčil do kapsy. "Je trochu pozdě na omluvu." Zašeptal jsem. No musel jsem počkat až se probudí a pak mu řeknu pár hezkých věcí. Těch co bych mu měl říct. Jako třeba to že jsem strážcem mrtvých. Že prakticky žiju akorát trochu jiným životem. Pohlédl jsme zase z okna a pomalu k němu došel. Zase jsem z něho koukal ven. Zabil mě, chtěl mě znásilnit. Proč si chtěl vzít moje tělo? Nechápal jsem to ale já taky nechápal spoustu věcí. Pořád jsem přemýšlel nad tím proč tohle udělal a teď jsem to věděl a ta pravda byla... zvláštní.

Nevím jak dlouho to trvalo ale vzdubil sem se ..obvazu už skoro prosakovali .Teď sem si ale něco uvědomil..chlapec..ten chlapec tenkrát ..byl to on ..proč ..ne ne ..jak to ,,Ten..rok...já..litoval sem..ltuju i teď...neměl sem jít tam tudy..nikdy..bych tě..nepotkal a..neudělal to co sem udělal..nechtěl sem to ...udělat ..je..pozdě..na omluvu ..ale..tohle nemůže být skutečný..pokud ..nejsi duch....nevím co mě to tenkrát popadlo..prvni chtěl sem jen jít kolem..nic nedělat..nechtěl sem." Mlel sem páté přez deváté byl sem ještě trochu mimo..myslel sem že je to sen protože...nemohl tady být ..zabyl sem ho a sam sem ho ."pohrbil'' ale nechtěl sem ho zabít ..líbil se mi na první pohled ale ..působilo na mě ..znásilnění ..poprvé sem zažil něco co bolelo mě ..a ne ostatní ..plus sem byl z toho pokoje ani ne den a taky ta temnota..ale i tak sem si to uvědomil ale až pozdě...kdybych aspoň nemířil na srdce..mohl sem ho zachránit ale ...ne já dement mířil přesně