Výletní loď směr Madagaskar

Zahleděl jsem se na něj. Teď byl totálně za hlavního podezřelého. Ať už se to stačil okecat jakkoliv, jeho aura vypovídala o tom že něco skrývá, i kdyż jsem tohle nedokázal ovládat černou auru jsem sise pamatoval, ale rozhodl jsem se s ním dál hrát onu hru. Jeho heu. "Ten prsten patřil tomu muži, asi si ho nech teď mu bude mrtvému k ničemu." Řekl jsem a usmál se na něj. "On Morio pořád utíká promiň opravdu se omlouvám'". Řekl jsem. Ano vedl jsme sise dobře. Tohle bylo v pohodě. "Víš jeden člověk mi řekl že to tu vraždí duch. Duch nějaké mrtvé dívky z předchozí plavby. Vrah jí prý vyřízl srdce. Je toto pitomost že jo." Zasmál jsem se a pohrával si s cípem mojí košile.

Koukal sem mu zpříma do očí a byl sem rozhodnutý neuhnout ,,ach tak ale mě stejně nebude bude mi velký " řekl sem a usmál se,,tvoje zvířátko již hezke můj had ho má rád že Esli" zasycel a zmizel ven z pokoje ,,no..co mi víme..duch..No ale já na suchý nevěřím..Duchové neexistující i když by to bylo super kdyby existovali " řekl sem mu a  oprel se o zeď ,,O cem se chceš ještě bavit ? Máme dost času myslím" nemohl přesně vědět kdo sem neznal moje příjmení a proto mi nic nemohl 

"V Madagaskaru setím dá přece nechat zmenšit aby šel na tvůj prst" zamával jsem prsty. "Nemohu ho tady nechat pobíhat takže je jen u mě v kajutě. Aby nikam neutekl. Ale vždycky když otevřu tak vystřelí ven." Řekl jsem zamyšleně. "Proč si myslíš že by bylo super kdyby duchové existovali?" Zeptal jsem se ho ale najednou až moc zaujatě. Zajímalo mě to. Tohle téma mě hodně zajímalo. Navíc se to jednalo i mě. A já přece musel vědět jak jsem zemřel. A oni mi zkrátka sebrali vzpomínky. "Budeme se bavit o duchách." Řekl jsem vesele. "Někteří lidé věří na posmrtný život co sinapsat myslíš o něm? Taky neexistuje?" Zeptal jsems e ho poté zaujatě.

Usmal sem se ,,popravdě na suchý věř a na posmrtnou život taky .Zajímám se o to a je to úžasné .Ale duchy sem ještě neviděl což je škoda " rekl sem zasněně a vydechl sem ,,Posmrtny život ve každého ale podle toho jak si to kdo zaslouží ale o to se postarají jiny kdo kam půdě " rekl sem já se dostanu stoprocentně do pekla do podsvětí ale to mi nevadilo měl sem rád podsvětí ,,Ty na to veris ? '' me to zajimalo protože sem miloval posmrtný živo a le s nikym sm se o tom nebavil.

Zaposlouchal jsem se do jeho slov. "Neviděl jsi? Třeba budeš mít štěstí nebo taky smůlu a na lodi nějakého uvidíš." jen jsem pak přikývl. "Ano takhle to je . Rozhodují se kam tě poslat. Jrstli do pekla nebo no nebe." zahleděl jsen se z okna na širé moře. "Pro vraha je loď ideální místo pro vraždy." zašeptal jsem. "Ty o těch vraždách něco nevíš?" řekl jsem a zahleděl se na jeho tvář. On mi připadal jako pořádný šílenec ale byl krásný. "Samozřejmě že na posmrtný život věřím. Na duchy také." usmál jsem se na něj. "I tebe nějaký posmrtný život čeká. Každého smrtelníka. Někdo jako já to musí vědět. Přečetl jsem hodně knih." zamyslel jsem se a pohlédl na něj.

,,Tady? Nemyslím si ale to je jedno ...Jo duchove šou fajn...a ..Ne nevím ani nevím kdy se ty vraždy stali ..No neva tak umřelo pár starochu nic víc nemám rád ty starý úchylky ...A že jich tu je ....Auu!!" V tu chvíli mě Esli kousl do nohy ,,Ty zmetků já tě zatohle zabiju !!" Řekl sem a probodaval hada pohledem ten jed m nic neudělal ale byl vidět jak mi vytéká z rány..Což bylo normální když mě pokousal ,,promiň tohle dělá často kousne mě zničeho nic ale naostatni je milej " zasicim vstekle a utru si ránu .,,To sem si myslel že mě ten had má rád asi sem se zapletl " zasicim znova a nechám ať si Esli vileze na něj ,,nevdecnej had " reknu ,,Me něco čeká ? Maximálně tam dole trůn " zasmál sem se ,,Mluvis jakobys byl se vším spojeny He nejsi ty náhodou smrtka ? X zasmál sem se ..I když sem to jen placl...Jak sem mohl vědět že je to skoro pravda .?

Jen jsen se pousmál nad tím hadem. "Ano je jich tady hodně. Ale to jsou bohatí týpci. Šlechtici a tak. Takže se ani nemůžeš divit." řekl jsem a sledoval jed. "Mášbodolnost vůči jedu to je dobrý. To se teď hned tak nevidí." řekl jsem obdivně. "Nemů6e tě čekat trůn. Dole vládne Satan" řekl jsem a zatvářil se jako bych byl kdoví jak chytrý. "Pán podsvětí a pak hrabě svící." zamumlal jsem si pro sebe. Ale pak jen tak něco řekl, na chvíli jsem ztuhl ale pak se taky zasmál aby to nevypadalo nápadně. A to já uměl hodně dobře. Jasně smrtka. Já patřil do trochu jiné organizace smrtek. Ta organizace byla rozdělená na několik skupin. Ale o tom později. "Takže ty věříš na duchy hm. Já už jich pár viděl." zamumlal jsem.

Zadíval sem se na něj ,,Jo ..Měl sem perné dětství " rekl sem jako vysvětlení to sice nestacilo ale aspon neci.,,Jo to vím dělal sem si srandu a mám ještě čas snad ..." Řekl sem ..Bylo dobře že zatím neviděl moje ruce protože by bylo videt ze sem si život už vzít párkrát...No víckrát vzit skousel ale nikdy se to nepovedlo...,,Ja duchy neviděl..mas štěstí  " zazářili mi oči ale já to neřešil byl sem zvyklí a i když to na člověka bylo divně ..Studená kuze zářící očí rozumněji hadům a nemám potřebu jíst trochu divně na člověka ale me to bylo jedno pro me to bylo normální 

"Nwvím jestli to je štěstí. Něktwří duchové byli opravdu děsiví a já se jich bál." zašeptal jsem. Koukl jsem se na hada který se vwsele plazil po Drakovi a bylo mu všechno jedno. "Co bys řekl na to jdybys nějakého toho ducha viděl?" zeptal jsem se ho. Celkem mě to zajímalo.

Drake.

,,Já? Kdybych viděl ducha ? Jak to mám vědět ..Nepřemýšlel sem o tom co by bylo kdyby .'' zamyslel sem se ,,Asi bych se ho zeptal jak umřel nebo tak " řekl sem .Esli mě už štval ale co sem mohl dělat ? ,,Já mám rád upíry démony a tak upíra už sem viděl a..Na vlastní kůži okusil co dokážou a vlastně to není tak dávno asi půl roku zpadky" řekl sem a zadíval sem se mu do očí