Výletní loď směr Madagaskar

Doplazil se ke mě najednou ten kluk. Vytřeštil jsem na něj oči, vždyť tohle nejde. Pohlédl jsem vzápětí na muže, ve tváři měl totální zmatení. Koukal jsem z jednoho na druhého. Byl jsem sám zmatený a tak jsme nevěděl co dřív dělat. Sklonil jsem se ke klukovi a chtěl ho zvednout, natáhl jsem k němu ruku ale hned se zarazil. Tohle jsem nemohl. Díky bohu sem přišel Sakasa. Vzal Drakeho do náruče a odnesl k nám do kajuty. Já zatím podrobil toho může výslechu a pak jsem došel za Sakasou. "Tak co?" Zeptal jsem se. Nakinec jsme se posadil k pisteli. "Drake co se stalo? Popiš mi to prosím." Řekl jsem.

Drake

Ten ..jeho kamarád? Mě zvedl a odnesl k nim do kajuty vyndal mi nůž z ruky což ..no byla to úleva..Pak přišel on a začal mě "vyslichat " ,,Já ani nevím ..šel sem po palubě a tam byli otevřené dveře zaklepal sem ten chlap vypadal divně no a pak sem věděl ale on mě napadl ..vypadal jakoby byl mimo " jo ..tomu sem mohl věřit i já tohle byla ta lež které sem i sám uvěřil ani detektor lži by to neodhalil.Ze to ale zrovna říkám já šílenec co vrazdí furt a kdekoli

Drakeho tvrzení a tvrzení toho může se moc neshodovalo. No rozhodl jsem se nechat Drakeho chvíli u nás. Sakasa mu obvázal ránu. Já si sedl k počítači. "Vyspi se ano?" Usmál se na něj Sakasa. Vždycky byl tak moc důvěřivý. "Přišel vyspedek z laboratoře." Řekl pak když usoudil že Drake spí. Došel ke mě a na počítači rozklikl jednu složku. "Hrabě svící je dost podrážděný že zemřeli další lidé. "A co s tím já mám jako dělat?" Zeptal jsem se ho a pohlédl na něj. "Nedokážu usoudit kdo zemře jako další. Hlavně. Proč by někdo zabíjel malého kluka?" Zamumlal jsem. "Všechno je to strašně zamotané." Postavil jsem se a přešel k oknu. "Tahle loď je zahalená v tajemství. Nelíbí se mi to." Zamračil jsem se. Sakasa byl teď na počítači a něco tam dělal. Přešel jsem ke své posteli a zahleděl se na Drakeho. Opravdu jestli tenhle kluk zabíjí, jaký k tomu má důvod? Pohlédl jsem jsem na jeho tvář. "Hmm" zamumlal jsem a opatrně abych se hozeptal nedotkl mu svlékl prsten z orstu. Postavil jsem sese zpět k oknu a zvedl ho proti světlu. "Sakaso?" Sakasa se na mě otočil. "Je normální aby v prstenu byl čip?" Vstal a došel ke mě. Podal jsem mu prsten a on překvapeně zamrkal. "Tohle je... fleška." Položil prsten na stůl a bouchl do něj pěstí. Rozbil se jakna se dalo čekat."byl falešný?" Zašeptal jsem. Kývl. Vzal flešku a napojil ji do počítače. Pak mi podal jiný prsten. Téměř totožný. Navlékl jsem ho Drakemu a vrátil se k Sakasovi. "Slyšel jsi že rodina mladého chlapce která je už po smrti vlastnila tuhle loď? Pak ji někdo odkoupil a začali tu mizet lidi." Zanrkal jsem. "Chceš říct že ten chlaoec jejsem." Kývl a já se nevěřícně koukl na Drakeho.

Drakeho tvrzení a tvrzení toho může se moc neshodovalo. No rozhodl jsem se nechat Drakeho chvíli u nás. Sakasa mu obvázal ránu. Já si sedl k počítači. "Vyspi se ano?" Usmál se na něj Sakasa. Vždycky byl tak moc důvěřivý. "Přišel vyspedek z laboratoře." Řekl pak když usoudil že Drake spí. Došel ke mě a na počítači rozklikl jednu složku. "Hrabě svící je dost podrážděný že zemřeli další lidé. "A co s tím já mám jako dělat?" Zeptal jsem se ho a pohlédl na něj. "Nedokážu usoudit kdo zemře jako další. Hlavně. Proč by někdo zabíjel malého kluka?" Zamumlal jsem. "Všechno je to strašně zamotané." Postavil jsem se a přešel k oknu. "Tahle loď je zahalená v tajemství. Nelíbí se mi to." Zamračil jsem se. Sakasa byl teď na počítači a něco tam dělal. Přešel jsem ke své posteli a zahleděl se na Drakeho. Opravdu jestli tenhle kluk zabíjí, jaký k tomu má důvod? Pohlédl jsem jsem na jeho tvář. "Hmm" zamumlal jsem a opatrně abych se hozeptal nedotkl mu svlékl prsten z orstu. Postavil jsem sese zpět k oknu a zvedl ho proti světlu. "Sakaso?" Sakasa se na mě otočil. "Je normální aby v prstenu byl čip?" Vstal a došel ke mě. Podal jsem mu prsten a on překvapeně zamrkal. "Tohle je... fleška." Položil prsten na stůl a bouchl do něj pěstí. Rozbil se jakna se dalo čekat."byl falešný?" Zašeptal jsem. Kývl. Vzal flešku a napojil ji do počítače. Pak mi podal jiný prsten. Téměř totožný. Navlékl jsem ho Drakemu a vrátil se k Sakasovi. "Slyšel jsi že rodina mladého chlapce která je už po smrti vlastnila tuhle loď? Pak ji někdo odkoupil a začali tu mizet lidi." Zanrkal jsem. "Chceš říct že ten chlaoec jejsem." Kývl a já se nevěřícně koukl na Drakeho.

Obvázal mi ránu a já sem se uklidnil..zavinil sem si to sám ale možná sem toho teď litoval.Zachvili sem doopravdy usnul.Spal sem jak zabitý ..a to už dlouho tak ne .To prsten byl falešný ten pravý sem měl ukrytý v pokoji aby mi ho nikdo neukradl.V tomhle byla fleška s tím co se psalo v novinách ve zprávách a na internetu.Bylo tam všechno jen ne kdo je zabil a vlastně ani jak zemřeli tam nebylo.Spal sem klvklidu a ani sem se nehl .Jen sem něco mumlal ze spaní .Ale ..asi po hodině sem sebou začal škubat ..To bylo zase to jak mě otec zavřel a nechtěl mě pustit,,Ne..ne prosím..tam ne!" Mluvil sem ze spaní tvářil se nešťastné tak moc že to víc asi nešlo .

Sakasa si prohlédl všechno. Pak vstal vzal moria a řekl mi že jde prohledat jeho pokoj. Kývl jsem když mi řekl abych ho pohlídal. Zrovna jsem si prohlížel schéma lodi když sebou začal házet. Ani jsem nevěděl co to do mě vjelo. Vstal jsem a přiběhl k němu. "Drake! Notak Drake!" Vykřikl jsem. Neprobudil se, dál sebou mlel a najednou se jeho ruka nějak dostala k mé. Chytil mě a sevřel, škubl jsem sebou. Jeho ruka mi byla povědomá. Ale jak mohla? Ve chvíli kdy mě sevřel jsem se najednou ocitl v jeho hlavě. Jeho myšlenky, jeho vzpomínky. Viděl jsem jeho pokoj, všude po stěnách krvavé nápisy, to jak zavraždil svoje rodiče, jak chodil a znásilňoval lidi, když vzdorovali rovnou je zabil. Bylo toho na mě moc. Vymanil jsem se mu a spadl na podlahu. Zhluboka jsem dýchal. Cítil jsem teplo. Na mém těle se rozzářili znaky o kterých jsem sice věděl ale nikdy takhle nezářili. Věděl jsem ale že se objeví pokud budu nablízku toho kdo mě zabil nebo jeho příbuzného či kamaráda. Vzpoměl jsem si na onu noc kdy mi někdo, nevím kdo vzal život. Zíral jsem na Drakeho. Tohle... on...

Nedalo se to vidět..moje hlava...moje tělo..ne už to nešlo vydržet nemohl sem dýchat začal sem se dusit..následky z dětství....Bylo to dlouho co sem zabyl prvního ..člověka..tedy chlapce ..možná stejně starého jako já..ale za to sem nemohl..vlastně..to bylo poprvé kdy sem byl já znásilněny a možná že i vystrašený ..on..byl v nezpravnou pldobu na nezpravnim místě ...Ale popravdě..to byla jediná vražda které sem litoval..Ale teď sem to vrátit nemohl.zrovna se mi o tom zdálo..,,Ne..ne ne já ..to sem nechtěl!.!'' řekli mi slzy ..,,Nechtěl..sem ho zabít !!" Proč tohle byla jediná vražda které sem litoval.Probudil sem se a prudce sem si sedl..otevřela se rána na hrudi a krev tekla proudem,,Nechtěl ..on neměl umřít !!" Vykřikl sem a pak sem..ale omdlel a spadl na podlahu neměl sem dal sílu na nic..

Zhroutil se na podlahu. Znaky pomalu vybledli ale já ho teď chytil za ruku a bylo to úmyslné. Chtěl jsem vědět co se stalo. Zavřel jsem oči a vstoupil mu do vzpomínek, teď jsem to viděl jeho očima. Měsíc byl v úplňku, šel sakurovým sadem když uviděl chlapce v dlouhém kimonu stojícího uprostřed cesty a hledícího na rozkvetlé třešně. Cítil jsem tu jeho sexuální frustraci. Ten chlapec se mu zdál jako vhodná oběť. Vydal se k němu a prudce ho trhnul k sobě, natiskl na jeden strom a strhl mu z těla kimono. Chlapec se začal bránit. Viděl jsem hrůzu ve svojí vlastní tváři. Viděl jsen svou snahu se mu vymanit. Viděl jsem jak do mě začal bodat dokud jsem se nepřestal hýbat, viděl jsem jak se ale Drake zarazil a nůž upustil. "Ne, tohle jsem nechtěl." Pustil jsem jeho ruku. Hleděl jsem na Drakeho bezvládné tělo. Teď mě nepoznal, nevěděl jsem jestli je to dobře. Tyhle znaky na mě uvalil on jako kouzlo. I když věděl že zemřu, označil si mě jako někoho koho mu bylo líto. Dal jsme ho zpět do postele a postavil se k oknu a jen tiše hleděl ven. Můj první pohled venku a hned jsem zemřel.

Popravdě..nebyl sem ani tak frustrovaný jako vystresovaný jak sem řekl..to bylo poprvé kdy mě předtím někdo znásilnil a taky moje první vražda po rodičích....ale on byl první kterého sem sám zakopal a dokonce udělal provizorní hrob..to mi nebylo podobné..a taky tak vznikla jizva na mém boku ve tvaru květu ..musel sem si to udělat za trest..ale to bylo poprvé co sem si to vicital..nepoznal sem ho moje psichyatr byla narušena už víc a tak to bylo těžší ,,O.omlouvam se" řekl sem potichu a zase mi stekla slzy ze spaní .proč ? Proč se to stalo neměl tam být neudělal bych to neublížil bych mu a teď by žil ..ale za to on nemohl..za to sem mohl já sám 

Otočil jsem se k němu když promluvil a setřel mu slzu kapesníčkem. Ten jsem si potom strčil do kapsy. "Je trochu pozdě na omluvu." Zašeptal jsem. No musel jsem počkat až se probudí a pak mu řeknu pár hezkých věcí. Těch co bych mu měl říct. Jako třeba to že jsem strážcem mrtvých. Že prakticky žiju akorát trochu jiným životem. Pohlédl jsme zase z okna a pomalu k němu došel. Zase jsem z něho koukal ven. Zabil mě, chtěl mě znásilnit. Proč si chtěl vzít moje tělo? Nechápal jsem to ale já taky nechápal spoustu věcí. Pořád jsem přemýšlel nad tím proč tohle udělal a teď jsem to věděl a ta pravda byla... zvláštní.

Nevím jak dlouho to trvalo ale vzdubil sem se ..obvazu už skoro prosakovali .Teď sem si ale něco uvědomil..chlapec..ten chlapec tenkrát ..byl to on ..proč ..ne ne ..jak to ,,Ten..rok...já..litoval sem..ltuju i teď...neměl sem jít tam tudy..nikdy..bych tě..nepotkal a..neudělal to co sem udělal..nechtěl sem to ...udělat ..je..pozdě..na omluvu ..ale..tohle nemůže být skutečný..pokud ..nejsi duch....nevím co mě to tenkrát popadlo..prvni chtěl sem jen jít kolem..nic nedělat..nechtěl sem." Mlel sem páté přez deváté byl sem ještě trochu mimo..myslel sem že je to sen protože...nemohl tady být ..zabyl sem ho a sam sem ho ."pohrbil'' ale nechtěl sem ho zabít ..líbil se mi na první pohled ale ..působilo na mě ..znásilnění ..poprvé sem zažil něco co bolelo mě ..a ne ostatní ..plus sem byl z toho pokoje ani ne den a taky ta temnota..ale i tak sem si to uvědomil ale až pozdě...kdybych aspoň nemířil na srdce..mohl sem ho zachránit ale ...ne já dement mířil přesně