Zasněžené hory

Začali prazdniny a ja sem se konecne dostal i mimo mesto.Chtel sem někam kde je klid ticho nekam kde me nikdo nebude znat.Proto sem se rozhodl odjet do hor přesněji do zasněžených hor kam lidi moc nechodí.Zbalil sem si jen ty nejdulezitejši veci a mohl vyrazit.Na to misto sem jezdil skoro kazde prazdniny takze sem tam uz ty podminky znal.Jel sem asi tak pul dne nez sem tam konecne i se zasobama dorazil.Odemkl sem chatu a vesel do vnitr.Nebyla tam takova zima jak sem si myslel ale bylo tam hezky.Ale i tak chtel sem si zatopit proto sem si sel nasekat drivi co bylo v kulně.Byl sem dost otužili proto sem tam byl jen v mikyně.

Toulal jsem se po lesích v rukou dva vrhací nože. Poslední dobou jsem nic nejedl.  Vlasy mi padali do očí a já se cítil jaksi zranitelný. Jeden vlkodlak mi řekl že kus odsud je spousta zajíců ale já je stále nemohl najít.  Ucítil jsem kouř, takže do chatky zase někdo přijel, možná že to je ten samý muž co sem jezdí v tuhle dobu. Má s sebou vždycky plné tašky jídla. Vždycky jsem mu něco ukradl, on to pak hledal a mě hrozně bavilo ho pozorovat.  No vydal jsem se tedy k chatce a viděl jak v menší místnůstce seká dřevo. Asi na další zatápění. Byl jen v mikině, No bylo jen mínus deset jindy tu bylo až mínus dvacet pět. Přes noc ještě víc. Otevřel jsem pomalu dveře do chatky. Ale ještě neměl vybaveno. Asi to bylo ještě v tom stroji na kolech kterým sem přijel. Takže jsem opatrně zase zavřel, schoval jsem dýky a vydal se k tomu stroji. Hledal jsem kde se to otevírá. No nakonec se mi to povedlo. Okamžitě jsem si začal cpát maso do kapes a teprve potom auto zavřel, ale jak jsem to neuměl, pořádně to prásklo, cukl jsem sebou a začal zdrhat. To co mi nedošlo bylo to že jsem za sebou nechával stopy, lidské stopy, což se mi nikdy nestalo, až teď.  Utekl jsem do lesa co byl úplně u hor a tam zalezl do svojí jeskyně. Všechno maso jsem hodil na zem a okamžitě ho začal zkoumat, ten muž s sebou nosil vždycky tak dobré věci. Vybral jsem si syrovou kýtu hovězí a hned ji během minuty snědl. Víc jsem zatím nepotřeboval, a tak jsem to všechno dal do jednoho rohu jeskyně. V té se váleli kosti různých králíků a ptáků. Taky jeden malý koloušek.  Já si lehl do druhého rohu místnosti na větve od stromů a pomalu usnul. Přímo kus do hlouby jeskyně byli horké prameny takže dobrá koupel.

při sekani dříví sem zaslechl bouchnuti dveří od auta.Pokažde když sem tu byl neco..mi kradlo jidlo.Sice ne moc ale kradlo.Vydal sem se k autu a uz sem vydel stopi co vedli k autu.Zase mi chybelo maso a to nejlepši.Stopi byli lidske..ale vetšinou byli liščí ..Vzal sem tažky a donesl je dovnitr a uklidil to vsechno.Vzal sem si bundu a vydal se ven..zasebou sen ale zamkl aby se mi zase neco neztratilo.Chtel sem se tu porozhlednout treba toho zlodějíčka najdu.Nesněžilo a tak sem stopi videl nadhern3.avedli k jeskyním kde byvali horke prameny.Zajimalo me kdo mi kradl maso .Popravde..nevadilo mi to ale chtel sem videt kdo to dělá.

Nebyla mi zima a to jsem byl tak lehce oblečený. Bylo to díky tomu co jsem byl zač. Spal jsen v klidu dokud jsem neuslyšel kroky. Okamžitě jsem se posadil. Zahleděl jsmw se ke vchodu do jeskyně. Viděl jsem toho muže jak jde sem. Nojo moje stopy. Okamžitě jsem začal ořemýšlet , tohle je hodně špatný. Vzal jsem plátěnou tašku a všechno maso do ní nacpal. Pak jsem vyběhl druhým vchodem. On právě zašel dovnitř. Začalo sněžit. Já se rozhběhl do dalšího lesa. K jezeru. V jeskyni mohl najít pouze kosti a provizorní postel na které jsem spal. Já skočil do jezera a přeplaval ho. Vyhrabal jsem se na druhé straně kde jsem rozdělal oheň. To že byla u břehu na druhé straně loď takže se sem muž mohl dostat mi taky nedošlo. Právě teď jsem musel nezmrznout. Začal jsem opékat další maso.

u jedne jeskyně sem uslyšel hluk  a tak sem do ni vlezl.uvidel sem postavu ale ta hned utekla druhou stranou.Ted sem ho uz chtel videt uplně.Chtel sem vedet kdo to je.Bylo ale jasne ze zije tady.Podle toho jak to tu vypadalo.Vydal sem se pomalu za nim ..i kdyz snezilo ja nebyl tak daleko abych nevidel kam to šel.Byl na druhe straně jezera.Byl to asi chlapec..byla tam loďka.A tak sem se rozhodl ze za nim dopluju..proč ne..nic nestratim.Preplout jezero netrva tak dlouho.

Cítil jsem jak schnu až jsem byl suchý. Otočil jsem se. On opravdu plul za mnou. Zhluboka jsem se na dechl. Mojestopy sníh zahladil. Zanřel jsem iči a za chvíli už jsme byl v liščí podobě. Rozběhl jsem se dál. Po ostrůvku. Taška zmizela a tak to bylo jako by tady nikdy kluk nebyl. Nebo utekl.  Oheň zmizel a já jen tak seděl ve sněhu. Vrtěl ocasem a hleděl na toho muže. Když pak doplul až ke břehu. Doběhl jsem k němu a chňapl ho zuby za nohavici. Zakňučel jsem a dál vrtěl ocasem.

Doplul sem na konec a  chtel sem  najit toho chlapceale misto chlapce mě překvapila malá lištička ktera mě tahala za nohovici.,,Ale...kdepak si se tu vzala?" usmal sem se a sehl se..nastavil sem ruku aby si me mohl ovuchat,,Nevidelas tady chlapce? Byl docela na lehko..chtel sem mu nabidnout alespon neco na sebe...asi se bojo ..no treba ho jeste uvidim" nemel sem tu$eni ue je to on a tak sem ho bral kako zvitátko,,Nemáš hlad? Lištičko? " byl sem ochotny obetovat dalsi maso .

Hluboce jswm si oddechl když si myslel že jsem jen liška. Očuchal jsem mu ruku a ucítil vůni dřeva a  masa. Když začal mluvit o chlapci. Jen jsem naklonil hlavu na stranu. Zacukal jsem oušky a olízl mu obličdj jako bych vůbec nevěděl o čem mluví. Teprve až když řekl slovo "maso" jsem kolem něj začal poskakovat jak blbečeka ňafal na něj. Nalkonec jsem se zastavil a opřel se mu o nohy a začal mu znovu olizovat obličej, prostě jsem se snažil jakkoliv dokázat že chci maso. A že ho chci hodně. Hleděl jsem na něj zoufalýma očkama která jakoby říkala: Dej mi maso, mox ho chci, mám hlad.

 Musel sem se zasmat byl roztomilí,,Dobra maličký..dostaneš maso sice ho kousek uz nemam ale to nevadí ten chlapec měl asi velký hlad.Ani se mu nedivím.Ale stačilo si říct" zamyslím se.No sehl sem se a vzal lišačka do ruky abych ho dal na loďku,,Vezmu te sebou a dam ti najist ale..proč ti to r8kam..asi mi moc nerozumíš...ale aspon mam pocit ze si s nekym povidam"Zachvili sme dopluli na druhou staranu .Lišku sem vzal a nesl ji .Cesta opravdu byla krátká takže sem zachvili byl u chaloupky a položil lišti'ku .Odemkl sem a vešel do vnitř,,Pojď maličký.Neboj se " usmal sem se a svlekl ze sebe bundu a Mikynu.Pak sem se vydal do kuchyne kde sem vyndal maso.

Odnesl mě do loďky. Posadil jsem se tam a očekávaně na něj hleděl. Zaňafal jsem a když vlezl do loďky už jsem byl okamžitě pohodlně usazený v jeho klíně a hleděl na vodu. Pak mě zase vzal a donesl k jeho domečku. Rozhlédl jsem se a našpicoval uši. Medvěd a to hodně blízko. Zavrčel jsem. Ale to už byl vevnitř. Medvěda bych porazil jen díky kuši nebo luku s šípy co jsem ale nechal v jeskyni. Vešel jsem za ním a dveře zavřel pomocí zubů. Pak jsem k němu doťapal a znovu zaňafal. Mával jsem ocasem a okamžitě si vzal maso. To jsem zase hned snědl, sedl si a hleděl na něj. 

Krajel sem zrovna maso kdyz pribehl a vzal si jeden kus zasmal sem se a pohladil ho čistou rukou,,Mel si počkat..udelal bych neco lepšiho než syrove maso i tobe by to hutnalo maličký" dokrajel sem maso a dal ho tak aby na nej nedosahl.Premyslel sem a nakonec sem mu nalil trochu vody a do druhe mysky trochu mleka..nevedel sem co by rad3ji tak at si vyberedal sem to na panev a osmažil to.Pridal sem koreni trochu zeleniny a k tomu dal opect brambory..me to chutnalo a aspon maso by mu chutnat mohlo.Zavonelo to kuchynku ja se porad pokukoval po lištičce

Jen jsme na něj hleděl, vrtěl ocasem a tiše ňafal. Chtěl jsem maso. A hodně rychle. Dal mi zatím vodu a mléko. Ano mléko! To jsem neměl tak dlouho. Sotva mi ho dal, zabořil jsem do něj čumák a pil. To bylo během chvíle pryč a já zase seděl a čekal až bude maso hotové. Přitom jsem ho pomalu sledoval. Nakonec se mi podařilo vylézt na kuchyňskou linku a já maso nadutě pozoroval. Zakňučel jsme a drcl do muže čumákem. Zavrtěl jsem ocasem. Na lišku jsme byl docela maličký a tak nehrozilo že něco schodím. 

Byl docela chytrý ale taky asi hladoví.jak dlouho asi nejedl.No maso bylo hotove a brambory taky.vyndal sem taliř a misku nandal sem to pro oba a nalil mu jeste mleko,,Ty si mi ale zvedavá lištička.A chytrá" usmal sem se.Vzal sem ho a polozil ho na zem a dal mu mysku.Byl asi hladovi moc hned se do toho pustil i kdyz to nebylo moc vychladnuty..no spiš vařici,,Nemel bys to tak hltat...je to horké" upozornil sem ho a sam sem si dal par soust maso jeste zbylo takze sem nemel strach o nic..prinejhorsim sem mohl zajet pro dalši ale mel sem ho dost.

Nijak mi nevadilo hltat horké maso. Brambory jsem taky hned spořádal. Pak jsem ale během chvíle byl zase na lince a spořádal i to co zbylo na pánvi k masu ještě zabalenému jsem se ani nesnažil dostat. Místo toho jsem seskočil dolů a doťapal k němu. Skočil jsem mu do klína a olízl mu bradu jako poděkování. Pak jsem seskočil a vyběhl ven. Bylo už dost pozdě a byla tma. Zamířil jsme ke svojí jeskyni. Jenže tam se zabydlel onen medvěd. Vzal jsme na sebe svou lidskou podobu a opatrně abych ho nevzbudil vzal zbraně. Medvěd se převalil a zavrčel na mě. Hrábl vztekle packou a já skončil s rozdrásanou rukou. Vykřikl jsem bolestí. Můj výkřik se nesl horami ale bylo jesině štěstí že se nespustila lavina. Tiskl jsem si zbraně k hrudi a itekl ven do sněhu. Silně jsem krvácel. Moje stopy se změnili na liščí a já v podobě malé lištičky skončil ve sněhu s rozdrásanou p4ední packou. Zbraně zmizeli a objevili by se teprve kdybych byl zase v lidské podobě. Zůstal jsem ležet a ze strachu že medvěd přijde jsem ležel ve sněhu dál. Sníh kolem mě nasáklý krví.

Nevadilo mi to proč taky .Byl roztomili a hladovi.Miloval sem zvirata ale trochu smutne sem koukal ldyz utekl.Povzdechl sem si a zacal zklizet vse.Uklidil sem to a umil.Chvili sem jen tak chodil ale pak sem si uvedomil ze sem nechal venku dřiví.Vydal sem se ven a za chvuli sem uslysel vykřik a ..medvěda..co se sakra stalo?!.Vzal sem pušku co sem mwl na obranu a vydal se tam.Pokud tam byl medvěd mohl bych mit problem ale i tak .Sel sem k jeskynim ale ...zachvili sem uvidel..,,Ale ne" ta lištička tam leuela kolem ni spousta krve.ajenze..ten medved byl tam a ..co to bylo za vykřik.Byl tam jeste nekdo?.Prohledl sem to v okoli jeskynw ale dovnitr sem nešel.To bych nemel šanci.Lištičku sem tam nemohl nechat proto sem si sundal mikynu a zabalil ji opatrne do ni.Odnesl sem ho dovnitr zamkl sem  lišticku sem polozil na stul a dobehl pro lekarničku.Omil sem ranu i kdyz to asibilelo musel sem.Vydisinfikoval a nakonec obvazal obvazi.Udelal sem mu pelišek z jedne beky a polštařku vedle me postele.Polozil sem ho tam.pomalu a opatrne.,,Ty si mi ale nedtastnik" povzdechl sem si dal sem mu k pelišku mleko a pohladil ho po hlavince.Ten medved byl problem.Ale ..nemohl sem ho neska nijak řešit ale aspon pomužu malemu lišakovil

Slyšel jsme kroky ale neměl jsem na to abych otevřel oči a koukl kdo to je. Byl to ten muž poznal jsem jeho vůni. A odnesl mě zase k sobě. Zakňučel jsne a sotva když mi začal obvazovat, čistit a tak, hlasitě jsen kňučel bolestí. Bylo jen štěstí že si nevšiml těch dtop. Nesněžilo a tak je ale mohl vidět zítra. Položil mě k jeho posteli. Ale to se mi nelíbilo. Pomalu jsem se postavil na roztřesené pacinky a vlezl k němu do postele. Přitiskl jsem se k němu a hřál ho svým kožíškem. Zejtra budu muset odejít. Jestli se tam půjde podívat tak budu v háji. On nesmí zjistit co jsem zač. Zakňučel jsem a tak abych na sebe upoutal pozprnost a nechal se pohladil. Olízal jsem mu ruku jako výraz vděčnosti že mě ošetřil. 

Lehl sem si k sobe do postele ale liška k eme skočila,,Ale notak..mela bys odpočivat ..musi se ti to zahojit..jen mam trochu obavi..doufam ze ten chlapec taky nepotkal toho medvěda..zitra se po n3m pujdu podivat..a zjistit jestli je v pořadku.Dyžtak mu dam i nejake jidlo." zamyslel sem se ,,A neco s tim medvedem taky udelam...doufam ze se tomu chlapci nic nestalo" rekl sem a zhasl svetlo.přikryl sem se a zrochu i lišačka.Bylo zamčeno a kliče byli schovane.rukou sem objal lišaka a zachvili sem uz usnul

Sklopil jsem uši a jen na něj hleděl zvědavýma očima. Pak když zhasl jsem se k němu víc přitulil a položil mu hlavu na hruď. Pak jsem pomalu usnul. Ráno jsem byl ale hned vzhůru a olizoval muži obličej ve snaze ho vzbudit. Vrtěl jsem ocasem a strkal do něj čumákem. Nakonec jsem zaňafal, seskočil z postele a zoufale zakňučel když jsem došlápl na zraněnou packu. Nakonec jsem ho stejně nevzbudil. Vzal jsem na sebe normální lidskou ppdpbu a na nějaký papír napsal: děkuji za vaši starost. Za to že jste mi pomohl když jsem byl v úzkých. Omlouvám se za to že jsem vám bral jídlo. Už se ro nestane. Budu se snažit lovit sám. Moje jméno je Liamas, to ale potřebovat již nebudete. Nikdy se už přece neuvidíme. Zachránil jste mě a za to jsem vám vděčný. 

Papír jsem položil k ovoci a vyskočil ven oknem. Rozběhl jsem se pryč hloubš dohor než se peobudí on.

Rano sem se probudil a..hledal lišaka..bylo divne ze tu nebyl..a pak..nasel sem ten listeček.To me mohlo napadnout..ape ..popravde..nehodlal sem ho jen tak nechat..a rozhodne kdyz ted vim ze je to takto bude leh'i ho najit.Byl tu ten medv3d a on byl porad zraneny.Oblekl sem se do batohu sem si dal par veci jako lano lekarničku neco k piti a takovehle veci.Diky bohu ze Nesnežilo a tak stopi byli vidět.Vydal sem se po stopach samozrejme sem si vzal pušku chtel sem Liama najit a to okamžitě musel sem ho najit.Nevim co to domw velo ale bylo to tak

Nevěděl jsen že mě půjde hledat. A tak jsem šel postupem času čím dál víc pomaleji. A nakonec jsem byl opravdu hodně vyčerpaný. A tak jsem se někdy v poledne zašil pod jednu skálu a tam si rozdělal oheň a opekl si jedno maso. Bylo protivné všechno dělat jen jednou rukou ale nějak moc mi to nevadilo. Sedl jsem si k ohni, op4el se o kámen za mnou a tiše si povzdechl. Bylo mi teplo ale muselo to vypadat opravdu divně když jsem tu bxl takhle na lehko oblečený. Tiskl jsem si ruku k hrudi ale stejně jsem se za chvíli zhroutil k zemi a těžce dýcha. Udělal jsem tu chybu že jsem odešel když nesněžilo. A tak byli moje stopy hezky vidět.

Dikybohu ze byli vdechny stopi videt tak krasně.byla to dlouha cesta ale stalo to za to.Uvidel sem kouř z ohně..byl jeste kousek ale to uz nebylo tak hrozne.Uvidrl sem ho jak lezel ve snehu.Byl to mlady mali chlapec..byl to Liam.Jediproblem nastal kdyz sem uslyšel řev medvěda.Ktery byl blizko.,,sakra" zaseptal sem a dosel k jeho teličku le6icimu ve snehu,,Myslels ze te nebudu hledat? Hlupá'ku malí'' zašeptal sem a proste sem ho zvedl tak abych ho mohl vklidu nest..jen sem se bál toho medveda kdy a kde se ob3ví..nechtel sem aby nas ptekvapil.Ale pu#ku sem mel ptipravenou.

Nechápal jsem to. Ten medvěd mě našel. Ale najednou mě nekdo zvedl a já sebou splašeně cukl.  Bíle vlasy pročísl vítr a já tiše nepřátelsky zavrčel. Pohlédl jsem na něj ledovýma modrýma očima. Moje chování se od mého liščího měnilo celkem hodně. První co jsem udělal bylo že jsem vyhledal jeho ruku a zatnul do ní nehty. Bral jsem to jako obranu a tak jsem donutil jeho aby mě pustil. Hupsl jsem do sněhu a chňapl kuši.  Moje šípy medvědí kůží lehce peošli a za chvíli se medvěd objevil. Nabil jsem ale jednou rukou to bylo umění. Hlasitě a namáhavě jsem přitom oddechoval. Napálil jsem mu to přesnou ranou do hlavy. Medvěd zachrčel a mrtvý padl. Tohle bylo rychlé ale já měl v lovení zkušenosti. "Vezmětw si ho. A mě nechte být." zavrčel jsem a zhroutil se do sněhu. "Vypadněte...prosím."

Medved byl blizko a ..Liam mi zaril do ruky..nehty zabolelo to a tak sem ho pustil ale i tak..opravdu si myslel ze ho tu necham? Zabil medveda..bylo to richle..ale pak se zase zhroutil do snehu,,Ty si opravdu myslis ze te tu necham? Liame neboj ja ti neubližim.pomužu ti" rekl sem ten medved me nezajimal..ted uz ne..,,Nech me ti pomoct.do ty ruky ti mohla proniknout infekce.neubli6im ti.pokud te tu necham zemřeš a..bud to pujde podobrem jako včera nebo po zlem.Proste ti pomu6u at chces nebo ne.Pak muzes odejit ale az budeš v pořadkunotak Liame" jeho jmeno jsem rikal nežn3 tak aby pochopil ze mu opravdu chci jen pomoct ze mu neubli6im.

Poslouchal jsem ho mezitím co mi vítr foukal do vlasů. Tiše jsem dýchal a cítil že za chvíli omdlím. "Nepotřebuju...pomoct." zasyčel jsem ale tvář se mi zkřivila bolestí a z očí vytryskli slzy. "Dobře tak mi pomoz. Prosím. Jen aby to už nsbolelo." zašeptal jsem zoufale. A že to bolelo a to docela opravdu hodně. Samozřejmě 6e se mi do ruky dostala infekcwe a to hodně rychle. Ale to bylo to co jsem já neznal. Moje zranění se vždycky léčila dřív a zahojila se než se tam stačila infekce dostat tak proč ne i tohle?

Odechl sem si kdyż nakonec svolil.Znovu sem ho pomalu zvedl do naruče a nesl zasneženou krajinou k domku.Odemkl sem a vešel dovnitř.Položil sem ho do postele a došel zamknout.Svlekl sem si bundu mikynu a zul boty.Donesl sem si lekarničku a dišel k němu.Vypadal ze je trochu mimo.Vzal sem lahev s vodou a donutil ho se trochu napít,,Ted.to bude štípat.Tak to skus vydržet." musel sem mu ranu znovu vymít takže sem mu ji rozvazal obvazi a videl tu paseku.Štesti že sem sebou m3l antibiotika a leky na bolest.Vimival sem mu ranu ktera se vubec nehojila a pak mu ji pomazal antibiotickou mastí.Znovu zavazal a pak sem je#te vzal antibiotika ktere sem mu musel píchnout,,Trochu to pichne ale pomuže ti to.Vlastne sem mu musel pichnout dve injekce na bolest i antibiotyka.To sem mu oboje pichl do druhe ruky a pak sem vse uklidil,,Zachvili ta bolest přestane.Musíš odpočivat.Antibiotika ti ponohou ale musim ti je podavat tak dvakrat deně." oznamil sem mu a uklidil lekarni'ku sedl sem si zase k němu a pohladil ho po vlasech,,Kdybych t3 ne#el hledat mohls umřít" řekl sem mu.

Nechal jsem ho aby mi ruku opět ošetřil a jen na něj bezmocně hleděl přes prameny bílých vlasů. Zavřel jsem oči když mě hladil a tiše si povzdechl.  "Ale bylo by lepší zemřít, omlouvám se pane." Zašeptal jsem. "Nechci brát ty hnusný léky, nechutnají dobře.  Je mi z nich špatně."  otočil jsem se k němu zády. Dusil jsem v sobě vzlyky. "Navíc tu je teplo, obrovské teplo, a já jsem zvyklý na zimu." Zašeptal jsem smutně. "Omlouvám se pane." Ve vlasech se mi objevili uši a z kostrče vyrostl ocas. Ocasem jsme vrtěl po prostěradle a nakonec na něj pomalu pohlédl, měl jsme červené tváře od horečky.

Mark

,,Ty leky nebudeš jist..a neomlouvej se " rekl sem.,,Sem Mark Sakoto a nenechal bych te umřit " dosel sem k oknu a otevtel ho.Nevadila mi zima byl sem zvyklí dokonce sem zimu m3l rád,,Nenecham te odejit dokud se neuzdravíš" pohladil sem ho po vlasech,,Ted se skus vyspat ulevi se ti  ja mezitim udelam neco k jidlu" rekl sem a zasw ho pohladil po vlasech

Liamas:

Očima jsem se na něj zaměřil. "Mark." zašeptal jsem jeho jméno a choulil se na dece. Otevřel okno a já s pohledem na něj cítil známý chlad. "Děkuji vám Marku." zašeptal jsem.  "Abych tu pak nezůstal." zašeptal jsem jen tiše a pomalu zavřel oči. Byl jsem parádně unavený a ponalu usínal. No nakonec se mi usnout podařilo ale já se ze spaní furt vrtěl a kňoural jak bokestí tak ze zlých snů. A to jsem byl tak vyčerpaný a mohla za to ta ruka. Je neuvěřitelné co se stalo z takové malé ranky.

Usnul docela brzo ale trhal sebou .Povzdechl sem si a pohladil ho po vlasech.Vstal sem a sel sem vařit..udelal sem polevku a maso protoze ho ma rad tak aspon neco. a musel neco snist.Nechal sem ale otevřene okno aby vetralo.Me bylo dobře takze sem nemel problem.Kazdou chvili sem knemu sel a pohladil ho po vlasech aby se uklidnil.

Vetšinou když mě pohladil tak jsem se uklidnil. Ale to jen vetsinou. Pak jsem se zase začal vrtět. Chvěl jsem se a moje tělo se otřásli vždycky když přišel ppt který mě polil. Hlasitě jsem dýchal a nakonec se s hlasitým výkřikem probudil. Po tvářích se mi kutáleli slzy. Moje ruka začínala bolet. Zoufale jsem na ní pohlédl. Uši i ocas zmizeli. Pročbto se mnou vždycky skončí takhle? Tak bledě? Schoulil jsem se do klubíčka pod dekou a hleděl z okna na tiché vločky dopadajíví na sníh na zemi. Zaúpěl jsem.

Mark

Jidlo sem měl uz hotove proto sem u nej sedel a hladil ho.Potom kdyz se vzbudil a zaupel tak sem poznal ze infekce pokro'ila.Uz nejspis nebyla jen v casti ruky.Zamracil sem se.Vzal sem si dalsi antibiotikum ale trochu silnějši a zase neco na bolest a dosel sem k nemu ,,Pichnu ti dalsi leky neboj " rekl sem mu a odkril ho abych mu to znomu pichl.Tak za pet minut zacala pusobit ta na bolest a horečku plus antibiotika by meli zabrat kvuli slozeni.,,Bude to dobré..postaram se o tebe aby si byl v poradku Liame" usmal sem se a pohladil ho po vlasech.Dal sem mu i studeny obklad na hlavu aby sem srazil horečku.

Cukl jsem sebou a odsunul se na konec postele. "Ne já nechci jehly prosím ne." z očí mi vytryskli slzy.  Ale to už mi to píchl. Zoufale  jsem se začal kroutit a plakat. "Nemám rád injekce." zašeptal jsem zoufale. Zahleděl jsem se na něj a docela ublíženě, ale cítil jsem jak horečka odchází. Pomalu jsen se posadil. Moje ruka ale stále bolela. Zhluboka jsem se nadechl. Měl jsem rychlé léčení ale ne až tak. Ale zavřel jsem oči, soustředil se a infekce byla pryč. Doplatil jsem se k Markovi a zhroutil se mu do náruče.

Musel sem mu to pichnout proto sem neustoupil.Zachvili mu horecka ale ustala a to byl učel.Jenze se mi zhroutil do naruče .Pomalu sem ho polozil do postele.Už dlouho nepil.Povzdechl sem si vstal sem a donesl vodu studenou ve sklenici.Oprel sem si Ho o ruku.Jelikoz sem mu nemohl nijak dat napit normalne musel sem prijit na jinači zpusob.Napil sem se ale nepolkl sem a jemě sem mu pootevřel usta.p4itiskl sem sve rty na ty jeho a tim mu dal napit vody.Počkal sem az to spolkne potreboval pít proto sem to zopakoval jeste parkrat dokud sklenice nebyla prazdna .Nijak mu to nemohlo ubližit.a pit musel.

Skoro jsem nevěděl co se děje. Ale tu hlavní věc jsem pochopil. Jeho rty, voda mi stékající do krku. Dal mi napít. Ztuhl jsem a byl chvíli naprpsto bezbranný a neschopný sebránit. Až když se odtáhl jsem se na něj koukl vcelku nechápavě. On mě opravdu políbil! To není možné! Chvěl jsem se a zíral na něj. Pak jswm se ale začal hrabat pryč. Nemohl jsem tu s ním přece zůstat. Slezl jsem z postele a vzápětí sebou sekl na zem.

asi ho to rozhodilo ale co sem mel delat?,,Uklidni se...si slabi musis jeste ležet." rekl sem a ze zeme ho zvedl zpadky na postel.,,Pokud ti to vadilo omlouvam se a uz to neudelam." rekl sem ,,Ale ted lež.Musi# odpočivat.Jeste nejsi zcela zdraví" venku byla už tma a ja sem chtel aby spal aby se vylečil .Bylo hrozne ho videt v takovem stavu.Povzdechl sem si znovu,,Už  neudelam nic cim bych te nijak ...vynervoval nebo tak něco omlouvam se" vstal sem a chystal se odejit vedle do pokoje .aby mel trochu soukromi po tom co sem ho ja vynervoval.

Snažil jsem se vymanit ale nešlo to. Byl moc silný. Za chvíli jsem byl už v posteli.  Hleděl jsem na něj a celý se chvěl. "Prosím nechoď." řekl sjem ale okamžitě když se chystal odejít a hytil ho za tričko. Zahleděl jsem se mu do tváře. "Nechci tu být sám, samota je nepříjemná." zašeptal jsem a sevřel mu tričko víc. "Jsem v pořádku jen nechoď pryč."

Překvapilo mě když me chytil za tričko a nechtel abych odešel..myslel sem ze chce byt odeme daleko..no ale tak vihov3l sem mu,,Dobře..zustnu tady.Samota je ..hrozna znam to" řekl sem a sedl sem si k nemu.Dival sem se mu do očí.Ten chlapec se mi líbil.Byl mal8 roztomilí.Ale taky to byl bojovnik to jsem poznal.

Hleděl jsem na něj těma svýma kčima a nakomec se  smutně pousmál. "Děkuju že tu jsi já se bál." zašeptal jsem. "Nebaví mě žít samotného. Už jsem si neměl s kým popovídat. A teď konečně mám." řekl jsem a opatrně ho chytil za ruku a mírně se usmál. "Děkuju. Je to příjemné." zašeptal jsem a pomalu usímal.

Pousmal sem se a nechal ho aby me vzal za ruku,,Neděkuj..ja taky 6iju sam uz par let" jak dlouho vlastne asi tento chlapec žil sam?nevedel sem.Ale..proc nezil ve vesnici kousek odsud nebo ve meste..ty bLi taky v zasnezene oblasty. Zacal pomalu usinat a ja ho jen opatrne polozil do postele.Ale drzel me za ruku a ja ho nechtel vzbudit proto sem u nej sedel a nechal ho aby mi i ve spanku sviral ruku

Pomalu jsem usnul a dál mu svíral ruku. Tiše jsem odechoval a nevrtěl se ani nic jiného. Až když jsme se vzbudil bylo už brzo ráno. Pomalu jsem vstal a okbem hleděl na světla cesnice v dálce. Byla to vesnička ve které ještě věřili na čarodějnice, vljodlaky, liškodlaky a tak jsem tam nemohl. Ve všech těhle vesnicích. Pohlédl jsem na Marka a dotkl se jeho tváře. Sundal jsen si obvazy a pohlédl na zdravou ruku. Takže čas procvičovat. Vzal jsem luk, vyrazil dveře a jak se venku strefovat do stromů.

usnul sem opřen* o zeď v sedě.Nechtel sem ho budit tim že bych ho pustil abych si lehl jinam byl klidny kdyz se me držel tak sem ho nechal spat.Rano sem se vzbudil az kdyz on byl uz chvili venku Vstal sem a kdyz sem venku zaslechl zvuky višel sem ven.Byl tam a střílel z luku.Usmal sem se,,Nemáš hlad? Včera si nejedl" usmal sen se a došel až k němu,,Jak ti je ? Co ruka?"

Liamas

Pomračoval jsem ve střelbě i když  už vyšel a já ho slyšel.  "Je to v pohodě, jsem zvyklý nejíst i několik dní." řekl jsem a položil luk  do sněhu. Upravil jsem si rukavice a eozběhl se pepti stromu.. Jen pomocí rukou jsem vyšplhal téměř nahoru. Byli vydět svlay co jinak normálně vidět nebyli. "Ruja je v pohodě." oznámil jsem a seskočil dolů, přitom jsen udělal salto. Přistál jsem na obou nohách a usmál se na  něj. "Mockrát vám děkuju. Takže já půjfu. Chci najít vesnici kde ještě neznají vlkodlaky."  usmál jsem se a došel k němu. Stáhl jsem ho do své výšky a lehounce, váhavě ho políbil na rty. Pak jsen se otočil, vzal zbraně a pomalu se vydal pryč.

pozoroval sem ho když vyšplhal na strom tak sem koukal nahoru .Byl hodně mrštny.Usmál sem se ,,Je dobře že už tě to nebolí ."stáhl mě dolů a políbil mě na rty .Rozešel se prič ,,Počkej!"řekl sem rychle a chytil ho za ruku,,Nechceš tu zůstat sennou?Vím asi nebudeš chtít ale budu tu na dýl a být sám opravdu..Není příjemné .Takže ..Nechceš tu sennou zůstat?"

Chytil mě za ruku a já pootočil hlavu a pohlédl na něj. Ale notak je to dospělý chlap a chce aby tu zůstalo takové děcko jako jsem já. No ale když tu nebudu, kdo ho bude vyžírat? Pousmál jsem se. "Rád tu zůstanu. Je to lepší než se trmácet po kopc8ch a hledat hodné lidi. Navíc jsem jednoho hodného člověka našel." stiskl jsem mu ruku. "Děkuji. Rád tady budu a budu pomáhat." s čím to jsem radši neřekl. 

Mark:

Usmál sem se když řekl že tu zůstane semnou .Měl sem rád zimu možná raději než teplo takže žádný problém tu nebyl abych tu zůstal takže stačilo si jen zajistit stálé místo na místní škole a bylo to .,,Stačí když mi budeš dělat společnost..Být sám není pěkná věc a hlavně budu rád když tě už nenápadně žádný medvěd měl sem strach" řekl sem a pohladil ho pomalu a jeme po vlasech,,Nemáš hlad?Včera si nic nesnědl a jídlo je hotové jen ho ohřát " uculil sem se na něj .Věděl sem že on jakožto lišák jídlu neodolá .

"Ape nejdu tam" ukázal jsem směrem na rozkvetlou krajinu. "Nelíbí se mi to." Zašeptal jsem a zahleděl se na tu jeho co mi svírala rukavici. "Jasně dám si rád. Mám celkem hlad." Zašeptal jsem. Vykroutil jsem se mu a schoval ruce za zády. Rád jsem jedl byla to jedna z mých.oblíbených činností ale ne vždy bylo něco k jídlu, když už bylo, snědl jsem to během chvilky.

Zahleděl sem se směrem kam ukazoval,,Chápu ..Nemáš rád léto já mám taky raději zimu " odpověděl sem a vydal se s ním dovnitř ..Ohřál sem jídlo a nandal polévku  a maso s rýží a zeleninou .Dal sem to na stůl ,,Tak pod než to bude úplně studené " usmál sem se a sedl sem si on taky a začali SME jíst .Byl sem rád že mu chutná .

"O to nejde." zamumlal jsem. "Já tu vyrostl, nikdy jsem v létě nebyl, vždycky jsem byl zalezlý tady v téhle krajině. Ve sněhu, v horách." zašeptal jsem. "Bojím se té krajiny tam dole. Ksoví co by se mi stalo kdybych tam šel." zahuhňal jsem zoufale. Pak už jsme ale byli u něj, sundal jsem si rukavice a položil je vedle sebe na stůl. Pustil jsem se do jidla. Během chvilky jsem to snědl.

Mark:

Snědl sem to až po něm protože sem já jedl pomaleji ,,Pokud chceš ještě tak si dej je toho dost jídla je dost a kdykoli můžu zajet pro další " usmál sem se na něj ,,Chápu že se tam bojíš když žiješ čelí život tady v horách ...A nenutím tě tam chodit ..Já se stejně rozhodl že tu asi zůstanu líbí se mi tady jak sem řekl miluju zimu  " usmál sek se na něj a šel sem si umejt po sobě nádobí 

"Ne je to v pohodě. Jsem plný." usmál jsem se na něj. "Zrovna teď nemám hlad." řekl jsem. Což bylo divné že já neměl hlad ale co už. Sedl jsem si na zem na kožešinu co tam bxla ke krbu a hleděl do ohně.