Příběh

Vzal sem si od ní pás a koukl na jednorožce kteří byli teď velmi klidní.Vyskocil sem si na "svého" a čekal na ostatní.Ten upír a ten kluk s maskou byli vzadu.vypadali spolu krásné..jako milenci nebo něco víc..ano. Eco hlubšího a krásnějšího .

Odnesl mě zase k jednorožcem..jak mě se zase nechtělo jet ale neměl sem na vybranou,,Jsem..v pořádku neboj" masku sem měl Usebe na straně hlavy.docela sem měl strach ..co nás venku čeká? Nic dobrého..proto jsem se prikrcil ..no chtěl sem pomoct.mproto jsem byl tady

PROSÍM VŠECHNY CO SE ÚČASTNÍ AKCE ABY SE PŘESUNULI SEM

TI CO SE AKCE NEÚČASTNÍ SE ŘÍDÍ TÍMTO PŘÍSPĚVKEM:

Les byl zahalen v temnotě, všude kam jen oko dohlédlo byla tma a to také díky tomu že Accalia odjela s pásem který zemi chránil. Jediný Accaliin zámek nebyl pokrytý tmou. Země byla zahalená ve tmě, lidé byli uschování u sebe doma a báli se vycházet. Do lesa vstoupili muži odění v černém aby plnili příkazy svého temného pána. Brali každého kdo se dobře neschoval a odtáhli ho do země za hranicemi té naší, do země stínů a nikdo ho nikdy neviděl, pokud tedy někdo vyšel jinak než byli vycházky které určili muži v černém takzvaní strážci temnot. Byl zatčen pokud se dobře neschoval.

Vycházky jsou od východu do západu slunce.

Začínalo svítat. Vzala jsem svou kosu smrti a šla na procházku po wonderfulu. zabila jsem pár co byli na seznamu a zastavila se až u malé řeky. Byl to spíše malý potůček ale i tak to bylo v pohodě.byl u jednoho menšího domečku. Zhlédla jsem a prohlédla si ho. 

Svítalo a tak doba temna pro mě zatím skončila. Večer mi posledních pár měsíců naháněl hrůzu. Naštěstí jsem bydlel se svým mladším bratrem a ten mi vždycky pomohl. Pousmál jsem se. Vstal jsem ze své postele a  vydal se na zahrádku. Rajčátka už hezky zrála. Bylo bezvadné že i v tomhke ročním období a my měli co jíst. Ne jako ostatní z kesa proto jsme zeleninu rozdávali. Ale ucítil jsem na sobě něčí pohled, zvedl jsem hkavu a spatřil červenovlasé stvoření. Les prořìzl můj vyděšený výkřik.

Spal sem ve své posteli klidně a bezstarostné.Ale ..zachvilku mě vzdudili výkřik mého brášky.Vyletel sem z postele a hodil sem na sebe jen kalhoty a triko.Vybehl sem ven a hledal kde je,,Co se děje Eru? Stalo se ti něco? " Panikařit sem než sem se koukl kam kouká..byla tam nějaká postava..nevím kdo nebo co to bylo ale objal sem brášku věděl sem že se boji když tu viděl někoho koho vůbec neznal .

Z domku vyšel nějaký oranžovovlasý kluk. Na první pohled se mě lekl a hned za ním se vyřítilo jeho dvojče. Určitě byli dvojčata, byli si tak podobní. Uchechtla jsem se a došla až k plotu co lemoval jejich malou zahradu. "Jsem Akase, jen smrt nic čeho by ses měl bát." Zazubila jsem se a odhalila tak žraločí zuby.

Jakmile se tam objevil L, přitiskl jsem se k němu naprosto vyděšeně a ta věc se ještě víc přiblížila k nám. Víc jsem se k L přitiskl. "Elu. Mám strach." Zašeptal jsem. To ale už ta osoba promluvila. Zůstal jsem na ní zírat, pak se ale moje oči obrátili v sloup a já omdlel. Svalil jsem se bratrovi do náruče. 

Ta postava se nam představila ..pravda byla že já sem takoví strach neměl..ale Eru ano ,,Eru?! " Řekl sem vyděšeně když omdlel,,Eru vzbuď se Eru!!" Začal sem zmatkovani a na tu smrt sem alasi zapomel nebo teď sem se nehodlal zaobírat něčím jiným než byl on..což ..jako ignorovat splmrtku asi není nic chytrého.R sem donesl dovnitř a pokoušel sem se ho probudit hlavně sem skouseni jestli žije

Jasně ta jejich přehnaná bratrská láska, rozhodli se ignorovat smrtku. Zavrčela jsem a hleděla za nimi. Docela mě to naštvalo. Konec konců už byli druzí v tomhle lese co mě začali ignorovat. A to se opovážili hodně. Asi jesnoho z nich naschvál zabiju protože mě ti dva serou. Zapla jsem svoukosu smrti a motorovka se rozeběhla a začala vydávat svůj typický zvuk. Vydala jsem se za nimi do jejich chaloupky. "Notak hoši, kdepak jste?" Peavda byla že jsem je chtěla aspoň vystrašit.